Ladislav Helge Cesta za občanským filmem

Je znát, že jde o disertační práci, protože jazyk je hodně odborný a koncept se neustále opakuje. To znamená, že vždy přijde dobový kontext a převyprávění celého filmu, což není úplně špatně, ale tím pádem se čtenářská základna zužuje. To, že je vše stereotypní, asi nelze vytýkat, protože v disertační práci se s něčím podobným počítá. Opět ale platí, že čtenářů, kteří si knihu přečtou, bude málo a těch, kteří ji plně pochopí, bude ještě méně, protože k tomu, aby se plně orientovali, je třeba znát Helgeho filmy. Nejzajímavější tak je rozhovor se samotným filmařem, z něhož je poznat, že byl svérázem československé kinematografie a tehdejší režim moc nevěděl, co s ním, protože ať ho dal kamkoli, vždy "dělal problémy". Ve výsledku je kniha rozhodně zajímavá, naláká ke zhlédnutí minimálně tří filmů, ale vzhledem ke zvolenému jazyku a celkově odbornému charakteru je opravdu určena jen malému okruhu čtenářů, kteří se o film zajímají hlouběji, což je u takové osobnosti trochu škoda. 70 %

Rozhovory skvělé, ale první část s "analýzami" filmů mi přišla jako zbytečné převypravování režisérových filmů. Přiznávám ale, že kdybych měl ony filmy v živé paměti, možná by pro mě pak první část knihy byla přínosnější.