Kubík na nočníku

Příběh je takový nedotažený. Maminka donese domů nočník a chlapeček jde ihned na nočník bez problémů. Dobré sci-fi

Menší krátké leporelo s jednoduchým uceleným příběhem, který slouží jako pozitivní příklad pro děti učící se na nočník. Kolem těch dvou let, kdy děti začínají lépe vědomě ovládat svěrače, taky typicky rychle nabírají slovní zásobu a začínají jednoduchým příběhům dobře rozumět. Zvlášť pokud máte dítě, které se ztotožňuje s hrdiny a rádo napodobuje, může vám tohle leporelo skutečně pomoc a podpořit dítě v učení. Není to samozřejmě tak jednoduché, že to přečtete a dítě zázračně pochopí, že má chodit na nočník, ale je to jeden z prvků, které je určitě dobré využít. Funguje to! Problém nevidím v tom, že je děj scifi (musí být, reálné učení se na nočník je proces na délku frustrujícího pětidílného románu, ne pár stránek leporela...). Problém vidím spíš v tom, že příběh obsahuje prvky, které úplně nechcete, aby dítě začalo napodobovat, jako samostatné vynášení nočníku nebo oblékání plyšáků do plenek. Takže bych spíš upravila části děje, protože co vypadá na první pohled mile, se může zvrhnout v problém pro rodiče (a nepsala bych, kdyby se to nedělo). Z těch leporel o chození na nočník, které jsem viděla, je tohle opravdu dobré. Navíc příběh neobsahuje žádné prvky výsměchu nebo odsouzení, kterých se leckomu v dost nezdařené "dobré vůli" dostane od starších generací.