Krysař

Každoročně se snažím do svého čtenářského ranečku přidat aspoň jenu knihu ze svého dětství, mládí či dospívání. Letos, díky čtenářské výzvě, padla volba na Krysaře. Bláhově jsem si myslela, že si konečně užiju "barvitou" řeč, pochopím všechny dvojsmysly a hlavně důvod proč je kniha zařazena do (v mém případě povinné) nyjí již jen doporučené četby. Tak četbu této knihy jsem si neužila v pubertě ani teď. Omlouvám se, ale má zkušenost je taková že, dnešní děti, které mají problém s Boženou Němcovou (nerozumí významu některých slov) musí u této a jim podobných knih naprosto ztratit chuť číst cokoli dalšího. Při maturitě je zachrání pouze rozbor díla stažený z internetu. Věřím, že zážitek z četby má určitě zralý a zkušený čtenář. No a po té co jsem došla tomuto poznání na mě padá stín deprese. Hold stále nejsem dost sečtělá a zralá. Tak snad se nade mnou Pán Bůh smiluje a budu mi dán čas na "dozrání" a za pár let si četbu Krysaře konečně vychutnám. Na druhou stranu, je to opravdu nadčasové dílo. "Počestných občanů" máme ve společnosti stále dost, jen nám chybí ten Krysař :)

Chystám se na Krysaře do divadla, tak jsem si zavzpomínala na povinnou četbu a nelituji. Boj mezi dobrem a zlem, který smete všechny kolem, připomíná něco, co se děje o dnes.