Krverůž

Jsem trošku zklamaná, ale možná to bude jen tím, že jsem Krverůž četla bezprostředně po Fantomovi opery a měla příliš velká očekávání v něco nového. První půlka je ale plná zbytečně sáhodlouhých popisů, které když čtenáře neodradí, tak ho alespoň mírně otráví. U mě to tak bylo. Autorka měla k dispozici zajímavé téma, ale řekla bych, že do svých rešerší a posléze i příběhu vložila zbytečně moc nadpřirozena a šílenství. Z Erika udělala maximálně vyšinutého psychopata. Druhá půlka ale konečně popadla dech a já se nemohla odtrhnout. Napínavé, zamotané a plné něžné romantiky a přátelství. Škoda jen toho únavně rozvláčného začátku, protože když se konečně příběh rozproudil, byla to pecka. S opravdovým fantomem opery, ale není srovnání.

Naprosto úžasná kniha, od které se člověk jen stěží odtrhne. Už její samotný začátek vtáhne člověka do děje. Do Etalona jsem se okamžitě zamilovala a to nejen díky naší společné lásce k houslím. Rozhodně doporučuji ke čtení.