Kruté hry bohů

Knížka mě udržovala v permanentním stresu, vydechla jsem si prakticky jen ve chvílích, kdy jsem ji zaklapla, a i k tomu jsem se musela vyloženě přemlouvat. Kapitoly jsou krátké, svižné a mají spád. Lyra je moje krevní skupina a Hádes? - Já už fakt četla kdejakého Háda. Temný, sexy, nebezpečný, bla bla… ALE. Tenhle? Tenhle je problém. A má rád modrou barvu:). Jako celek je to zábavné čtení. A konec…Přesně ten typ závěru, kdy jen koukáš a říkáš si: „To jako vážně?!“. Já si příběh maximálně užila.

Za poskytnutí knihy za účelem recenze děkuji Humbook blogerům v rámci spolupráce. New adult zpracovávající téma řeckých bohů a smrtelných zkoušek, přesně tohle mě na knihu nalákalo. Hlavní hrdinka Lyra je úřednicí Řadu zlodějů a od narození je prokletá samotným Diem. Má přes 20, což je příjemná změna od teen hlavních hrdinek, na které jsme v romantasy zvyklé v poslední době. Nicméně tím, jak je Lyra napsaná, na mě působila strašně nedospěle. Hades, hlavní mužský hrdina, se v knize objevuje hned ze začátku. Od prvního okamžiku Lyru oslovuje jako Moje a nechápejte mě špatně, já tenhle trope v knihách miluju, ale tady to prostě nezafungovalo. Doufala jsem, že uvidíme, jak si k sobě postupně budují cestu. Autorka toho v knize hodně říká, ale téměř nic z toho neukazuje. Příběh a jeho hrdinové díky tomu působí hrozně ploše a v podstatě jediný osobnostní růst, co stojí za zmínku, se odehraje u jedné z vedlejších postav. Příběh obsahuje převážně krátké věty a velmi krátké kapitoly - na 538 stránek je 111 kapitol. Na jednu stranu se to díky tomuto stylu psaní čte velmi rychle, na druhou ale stále kloužeme jen po povrchu. Ale rozhodně se díky tomu dokážete do knihy rychle ponořit a stránky vám budou mizet pod rukama jako nic. Co mě bavilo, byl cca střed knihy, kdy už začalo klání a my jsme tak dostali popisy jednotlivých úkolů, které museli šampioni plnit. Měla jsem z toho Hunger game vibes a to jsem si celkem užívala. Přišlo mi, že kdyby autorka některé prvky vynechala, možná by udělala lépe. V celé knize nedostáváme v podstatě žádný worldbuilding. Víme, že řečtí bohové jsou reální, že lidé, kteří v ně věří, jsou po smrti do podsvětí k Hádovi. Zároveň jsou ale zmíněné i svatostánky a existence jiných božstev - např severských, ale už není dovysvětleno, jak to vlastně má celé fungovat. A já mám po dočtení knihy spoustu otázek. Hlavní hrdinka je prokletá, je to vlastně to hlavní, co se nese celou knihou a je nám to neustále opakováno. Čekala jsem tedy, jaký to bude mít na celý příběh vliv… no a i tady přišlo zklamání. Nechci jít do úplných detailů, protože bych vám toho vyspoilerovala až příliš, ale za mě by ta kniha fungovala stejně, i kdyby tam tohle vůbec nebylo. Neříkám, že je kniha vyloženě špatná, rozhodně jsem už četla horší, ale pokud do ní půjdete s očekáváním super new adult příběhu, tak možná skončíte zklamaní.