Kruguerský masakr

Kruguerský masakr je kniha, která mě po dlouhé době opravdu překvapila. A to ani ne tak tématem, jako spíš zpracováním. Jak už sám název napovídá, není to právě veselé čtení a myslím, že je dobré uvést, že skutečně nejde o čtení pro slabší povahy. Kniha si nebere servítky, popisy jsou zde nepřikrášlené, přímé, hrůzné... Autor toho na čtenáře na 200 stranách nachrlí opravdu hodně, dobře to ale koresponduje s tím, že onen masakr je událostí jednoho jediného dne. Navíc příběh zpracovává až reportážně, úderně, popisně. Pomocí rozhovorů s obyvateli, popisů fotografií (které mi tam mimochodem dost chyběly) a přepisů výpovědí, dodává příběhu na realističnosti a kniha skutečně místy působí jako literatura faktu. Dobře pracuje také s osvědčenými hororovými motivy (mimo jiné zde velkou roli hrají třeba krysy). Nejpoužívanější ale zůstávají popisy obětí a jejich zranění. Tím, jak je autor chrlí, kniha místy dostává až tragikomický nádech, což ale vůbec nepovažuji za negativum. Na příběh je nahlíženo z pohledů velkého množství postav, což pro mě bohužel nebylo zcela příznivé. Myslím si, že pokud by výraznějších postav bylo méně, celý příběh by mohl mít silnější dopad. Kniha se velmi dobře četla, díky rozsahu i uspořádání kapitol bylo velmi těžké se od ní odtrhnout. Za vůbec nejlepší považuji vykreslení atmosféry odříznuté vesnice obklopené horami a jedním velkým tajemstvím, to jsem si při čtení fakt užila!