Jak píše heavy66 níže, taky cituji rád větu Trautenberka o nespokojenosti. Spousta lidí neustále nespokojených by se v ní našla. Příběhy laskavé, milé s poučením na konci.

Velmi krásné pohádky našeho dětství. Byla radost na ně koukat a každý večer se těšit, až zase uvidíme další skvělý příběh, co zase hloupý Trautenberk vymyslí, aby zavařil pánu hor Krakonošovi. Úžasný počin, který mně fascinoval už jen tím, že to není klasický kreslený či loutkový Večerníček, ale hraný opravdovými herci. Skvělé herecké výkony našich výborných a nezapomenutelných pánů herců té doby a samozřejmě skvělé interiéry a suprová užalovaná Krakonošova donašečka Sojka. Nádhera.