Krize v hlavě

Mám s knihami, a vlastně i s filmy, takový malý problém. Když se na ně těším, tak si dopředu představuji, jaké budou, a pak jsem trošku zklamaný, když se moje představy nenaplní. A na “Krizi v hlavě” jsem se těšil. Anotace mě hodně nalákala. V poslední době jsem ve svém okolí slyšel o vyhoření, a tak nějak jsem přemýšlel, jaký je to vlastně pocit? Jak poznám, že se mi to stalo? Doufal jsem, že mi na to ten komiks dá nějakou odpověď. No a samozřejmě mám taky v hlavě nějaké své vlastní bludy. Ale kdo ne, že? No ale zpátky ke komiksu. Zpočátku jsem byl zklamaný, ale někde uprostřed knihy se to zlomilo a já jsem vlastně dostal to, co jsem čekal. “Krize v hlavě” je autobiografický komiks, ve kterém nám Alfonso Casas vypráví, jak si prošel tvůrčí a osobní krizí, a jak se z toho dostal. Cestou pak spolu se svým kámošem Crisem (personifikovaná krize) sypou spoustu mouder. Moudra schválně nedávám do uvozovek, protože to jsou skutečně věci, nad kterými neškodí se občas zamyslet, anebo si je alespoň uvědomit. Nejsou to žádné revoluční myšlenky. Ve svých skoro padesáti letech jsem to všechno slyšel už stokrát. Ale i tak bylo fajn si to znovu připomenout. Jo a abych nezapomněl, celá kniha se odehrává v Alfonsově bytě a v jeho nitru. A taky to nepostrádá humor, což považuji za hodně důležité. Celé by to nefungovalo bez přitažlivé kresby. Protože už v té se skrývá část již zmíněného humoru. Kresba je hravá a možná i trošku mangoidní. Nebudu vymýšlet květnaté popisy, podívejte se obrázky. Pro mě byla kresba to, co mě nakonec přesvědčilo ke koupi knihy. Kreativní je zde práce s barvami. Osciluje od černobílé po plně barevný komiks, protože barvy vyjadřují psychické rozpoložení hlavního hrdiny.

Velmi obohacující a inspirativní kniha. Názorně ukazuje, jak vzniká krize (identity), a jak je možné se z ní dostat. Předkládá možnost práce s vnitřním světem (našimi jednotlivými částmi) a především návrat k vnitřnímu dítěti. Je to velmi dobrá pomůcka pro práci na sebepřijetí (a sebepoznání). Příběh plynule navazuje na autorovu předchozí knihu Bludy v hlavě. Pro hlubší kontext a (sebe)porozumění doporučuji přečíst oba příběhy. Komiksové ilustrace jsou propracované a velmi výstižné. Texty jsou důmyslné, trefné, někdy metaforické, někdy naopak explicitně mířící rovnou na střed.