Inspirováno skutečným životním příběhem. Kriminál - trestnice - věznice. Ústav, kde na malém prostoru si za své prohřešky i ty neúmyslné, odpykávají tresty zločinci (zde ženy), v seskupení všech ras, všech stupňů vzdělanosti od negramotnosti po univerzitu. Základní potřeby jsou v nutném množství zajištěny, (obchod o nadbytečnosti má platidlo toaletní papír, noviny, rohlíky, půjčka knih), bitky, konflikty, averze, šikana, křik, hluk, neomezená řevnivost, touha po tichu a soukromí je neuskutečnitelná. Viníkem v ženském vězení je láska. Citace:" Nenávist lásce nikdy šanci nedá." "Kdekdo by si pomyslel, že se to dalo řešit i jinak. Jenže v daném okamžiku, kdy pohár trpělivosti přeteče, přijde jaksi ta poslední tečka sama. Většinou opravdu v afektu, v bezmoci a neúnosném strachu či bolesti, ale přijde. Je zvláštní, že většinou nese trest ten, kdo trpěl a ne ten kdo trápil a týral." ".. když se (mysli) přitíží, chce to (fyzično) dřinu, ..stejně je to někdy tvrdá práce, aby mysl a rozum přijaly to, co už srdce dávno ví." "Hej ty chytrá, už jsem zase na nervy, už zase máme úkol." ...dupla před K.. Ta se usmála ..všechny u stolu tušily, že debata bude plodná a zajímavá.. "Jakýpak úkol nám pan učitel dal ?" "Máme se připravit. Chápeš to? Prý budeme zítra probírat jazykovědu. Hňup je to. Otevřu hubu a vidím né, a on z toho jde dělat vědu. Je nějakej divnej." "Nemyslím, že byste začaly probírat orgány zrovna od jazyka." .. " Co třeba jazyky? Tvůj a můj? ""Dyk ho máme stejnej,".. "Neřekla bych , že je to tak úplně pravda." Zuřivost nabírala obrátek. "No, paninka, já zapomněla, že ty ho máš bílej!" vztekle kopla do židle, a jak to vypadalo, stačila už jen kapička k dalšímu rasovému problému. " ..".Á už tomu rozumím, myslel kecy." Exkurzní pohled do prostor míst a mysli kde byste být nechtěli. Za zdí džungle bez svobody a před ní svoboda v džungli. Skvělé, prozření z naivity pro neznalé.

Ježiš to je odpad tohle. Anotace zní jako otazník ženské, kterou propustili, ale půlka knížky je nuda o slepicích v lochu, co jednak furt kníkaj CO MÁM DĚLAT? JÁ NEVIM CO SE TU PO MNĚ CHCE...jako co by asi v LOCHU chtěla dělat twl??? a další půlka je o náhle se zvetivší nádheře. No bodejť ne, když sotva vytáhla paty, už na ni čekala kámoška i s bytem, prací a veškerým zajištěním žejo. "Dnes mě omluvte, chci být sama." - aha, a kam v krimu půjdeš, do svý haciendy, do svýho pokojíčku, kterej dali spešl tobě?? Ne, tohle se tam vážně neříká a už vůbec nedá realizovat, nevím kde na tom autorka byla. Neskutečně mě štvaly ty kecy - vážně autorka viděla, že by v lochu někdo mluvil SPISOVNĚ?? Místo ale LEČ?! No tak to si nezaslouží ani tu jednu hvězdu. (Ráda bych opravila Jaruš7: ne, tohle reálná exkurze vážně není :) )