Krev mé krve

Je neskutečné, jak jeden parchant dokáže zničit úplně všechno. A matka ho stejně lituje a miluje, omlouvá jeho činy a věří, že teď už to bude lepší. Nebude a každá rodina s problémovým dítětem to zná. No láska je prostě slepá, krutá, nepochopitelná..

Začátek knihy působí trochu jako červená knihovna, ale je to záměr, neboť chce spisovatelka ukázat kontrast mezi obdobím, které hlavní postava prožila idylicky ve vztahu s manželem před svatbou a několik let poté a obdobím po smrti manžela až do dospělosti jejich čtyř dětí.Dál už se to čte jedním dechem, styl je trošku zvláštní bez interpunkcí, ale čtenář si zvykne. My rodiče to známe: děti přinášejí do našich životů tu největší radost a největší trápení. Třebaže od stejných rodičů a vychované ve stejných podmínkách, bývají odlišné. A ať se stane cokoliv, matka své děti nikdy nezavrhne a stojí při nich za všech okolností.