Krátký návod, jak udělat psa šťastným

Kniha je zajímavá a jsou v ní dobré rady. Také jsem koukala na seriál a kdo má problém se svým psem, tak určitě by s tím něco měl dělat a přečíst si knihu je to nejmenší, ale řídit se radami je důležité. A mnoho psů co potkávám, tak jsou nevychovaní a rozmazlení, takže pejskaři nenechte své psy, aby vás vedly, ale vy musíte vést je.

Během čtení jsem si vzpomněl, že existuje i jeden díl z C. Millanova pořadu o psech, který věnoval právě výchově štěňat. Stál by za vyhledání, neboť vhodně doplňuje knihu, která leckdy čerpá z tohoto období, např. hledání Juniora, výchova štěňat různých ras, potencovaní, či naopak potlačování některých jejich vlastností. Ke knize samotné musím dodat, že je velmi "Millanovská", tj. hodně "ts!" a disciplíny, aby se zformoval poddajný, submisivní pes, který necupuje oblečení a neštve sousedy štěkáním, pokud má zůstat sám doma. Je ovšem na diskusi, kolik "ts!" je pro psa vhodné, aby se naopak nepotlačil jeho charakter a nešlo o obdobu terapie z Mechanického pomeranče. Taktéž souhlasím s komentářem níže, autor skutečně dokáže v různých obměnách probírat stále stejné principy, jen pokaždé trochu jinak. Možná lehce překvapí velmi osobní závěr, jenž nemá se psy příliš společného a čerpá naopak z komplikované kapitoly autorova osobního života. Jako doplněk ke "kynologické" literatuře, rozhodně volba, které nebudete litovat, avšak vzato kolem a kolem, nepřináší kniha žádný zásadní nový pohled, "jen" organicky doplňuje pořad Znalec psí duše.