Krása němých svědků

Porcelánové vázy, skleněné mísy, kameninové talíře, dřevěné skříně, žehličky, pivní korbele, a pak portréty, pamětní medaile, brože, řády, vavřínové větvičky a stříbrné věnce. Nechybí ani tabatěrky, dýmky, hodinky, brýle, prsteny, ba i vějíře a slunečník tam najdete. A jde-li o majitele? Za všechna jména prozradím pouze Jindřicha Mošnu (1837-1911). // Některé památky jsou zahrnuty v obrazové části (str. 36-113), a vy vidíte, jak vypadají, jaké jsou jejich rozměry, stav a původ; jiné jsou pouze součástí obsáhlého soupisu a položkami označenými inventárními čísly. Závěr: jedinečná publikace na ojedinělé téma a zcela určitě také doklad namáhavé práce s archiváliemi, které je – říkejte si, co chcete - radno opatrovat. Pět hvězdiček. ---------------------------------------------------- CITÁT: Obdobná publikace vychází v českém prostředí poprvé a je také cestou k hledání způsobů, jak na české divadlo nahlížet v souvislostech a také pod jinými úhly pohledu.

Publikace představuje soupis trojrozměrných památek (osobní předměty, dedikační stuhy, kovové věnce a větvičky, sochy, nábytek atd.) na osobnosti českého divadla. Autor uvádí, že na jednu osobní památku, dotýkaný předmět připadá čtyři sta osmdesát šest archiválií. Největší počet předmětů patřil herečce Marii Hübnerové (76 ks), hercům Eduardovi Vojanovi (18 ks), Jindřichu Mošnovi (72 ks), skladateli a dirigentovi Oskaru Nedbalovi (21 ks), pěvkyni Emě Destinové (15 ks). Dále jsou zastoupeny i památky na požár Národního divadla. V obrazové části si čtenář může prohlédnout fotografie vybraných 76 předmětů. Škoda, že v ČR nemáme Národní divadelní muzeum.