Královská hra 2

„Naoja Hašimoto bude do 10 minut mít pohlavní styk. Pokud to neudělá, odsuzuje se k sebevraždě uhořením.“ Vím, že tyto postupy jsou již stokrát omleté (Saw – třeba), ale mít to nakreslené na papíře je něco jiného než to jen číst a nebo sledovat nějaký podobný filmový snímek. Moc se mi do první knihy nechtělo, nějak jsem tomu tématu nedůvěřoval. Zkusil jsem to na vlastní riziko a kupodivu mě to zaujalo. Napětí se zvyšuje a je zajímavé sledovat celou třídu, jak se k úkolům postaví a reakce jedinců, který to nejde moc k duhu. Citát: Jde jenom o sex. Jistá dětinskost v tom však je. Některé úkoly se mi zdají nedořešené a někdy jsou i směšné. Vypadá to, že tvůrci zatím ve druhé knize tápou a nevědí, jak děj posunout. Ono totiž zůstat jen u úkolů „ten udělá tohle a ten zas tohle“ - no, prostě to přestane čtenáře po jisté době bavit. Je potřeba přitvrdit. A nebo zjistit, co je Královská hra zač a jak jí zastavit. Jenže na to je zatím velmi brzo. Tento díl byl o hvězdu slabší. Citát: Když nic neuděláme je to jen čekání na smrt.

I druhý díl byl skvěle napínavý a protknutý temnou a dusnou atmosférou. Ve vzduchu stále visí otázka, kdo za tím vším stojí, a to napětí se tak díky tomu dá krájet. Rozhodně jsem si i tuto knihu užila. Akce, emoce, hutná atmosféra, děj posouvající se kupředu, skvělá kresba, dynamika, napětí, zvraty... všechno tu je poskládané tak, jak se mi to líbí a jak jsem v tomto pokračování očekávala. Za mne skvělé.