Královny jedů

Ženy! Silné, krásné, sebevědomé a v této knize i záludné, tajemné a nebezpečné! Je s podivem, že se do seznamu nepropracovala i zástupkyně českých zemí :) (zřejmě u nás máme odbornice na jinou specializaci ;)) Kniha je krásně vizuálně zpracovaná, jedovatá arzénová zeleň z ní téměř odkapává, kdo by odolal :) Příběhy ukryté v této knize se mnohým mohou jevit jako jednotvárné. Vždy se na jejich konci vyskytne vražda, mnohem častěji vraždy, a vždy je za nimi žena. Také důvody, které je k těmto činům vedli se velmi často opakují. Přesto mě čtení bavilo a mnohých hrdinek mi bylo velmi líto. Ač jsou jedovaté rostliny, živočichové či chemické látky všude kolem nás, nejčastěji se v životě a své profesi setkávám s jedem ukrytým v duši člověka. Proto moc prosím, buďme na sebe milí a laskaví! Krásné dny a skvělé čtenářské zážitky moji milí :)

Jediné, co je na této knize krásné, je vizuální provedení. Nejsem fanynka "true crime", ale námět mě zaujal. Čekala jsem zajímavé příběhy napříč historií, ve kterých hlavní roli sehrál jed. Úvod do nejrozšířenějších jedů dobrý, autorčino úvodní slovo a přísahu, že ke všemu přistupovala vědecky a nezaujatě, jsem prolétla jako samozřejmost, a pak následovaly samotné medailonky vybraných traviček. A pak už jsem byla jen naštvaná. Nepočítala jsem, kolikrát se v textu opakovalo slovo "toxický", ale šokovalo mě, jak zřídkakdy bylo dáno do souvislosti se skutečnými jedy. Příběhy - nebo spíš životopisy - byly popsány nesourodě a zmatečně, autorka často skáče v časové ose jak zajíc po louce. Jazyk připomíná přepis zvukového záznamu z rozhovoru, dlouhá souvětí mnohdy nedávají smysl a hovorové výrazy působí v textu nepatřičně. Gramatika kulhá, jen těžko říct, zda kvůli špatnému překladu, nebo nedotaženému originálu. Na stránce se opakuje jméno oběti - jednou v originálním znění, o odstavec níž v počeštěné formě a pak zase v původním přepisu. Prkotiny, možná, ale ruší to. Uspořádání knihy je také dost pofiderní. Medailonky traviček nejsou řazeny chronologicky, ale podle kategorií, k jakým cílům jed využívaly. Setkáme se tak s kapitolou "profesionální business impérium" nebo "vzpoura systému / svoboda ženám", což je mimo jiné z badatelského hlediska zcela scestné, a celkový ráz knihy zavání archetypem silné ženské postavy, která se vzepřela a vymanila ze svého poníženého údělu a osvobodila se od svých „trablí“ (v tomto případě: manžela / otce / bratra / strýčka / 7 dětí) arsenem. Jeden příklad za všechny: slovy autorky je Giullia Tofana nejen lidová hrdinka, která poskytovala tolik nezbytný únik a svobodu ženám, uvězněným v toxických manželstvích v toxické patriarchální společnosti renesanční Itálie (Scusi?!), ale skvělá podnikatelka, poskytovatelka útěchy a vykonavatelka spravedlnosti. Mama mia! Pokud hledáte inteligentní a zajímavé čtení o jedech a travičkách, tohle není pro vás. Pokud hledáte knížku, kde si autorka honí ego nad 'výzkumem', jehož výsledkem je paskvilní čtení a morálním poselstvím věta "zabij muže = go girl, slay queen!", směle do toho.