Jeffery Russell ma prekvapil. Vytvoril skvelý svet. Osobne som hrával Dračák, tak som si príbeh užíval. Škoda, že partiu prevažne tvorili len trpaslíci, ale v zásade to malo aj svoje plusy. Príbeh má veľa humorných pasáží a určite sa to radí k feel-good fantasy. Z tejto kategórie som čítal asi len Legendy a latéčka, takže nemám knihy, s ktorými by som to ešte porovnával. Páči sa mi, že hrdinovia nie sú nabúchaní, svalnatí barbari, ale len obyčajné postavy, ktoré majú niekedy viac šťastia ako rozumu.

„Tad se na něj rozzářil, jako by mu právě dokázal předat důležité moudro. Po pár sekundách se zamračil, když mu z Durhamova výrazu došlo, že k přenosu moudrosti nedošlo.“ Co dělá humoristickou fantasy zábavnou? Zápletka, kulisy a zkušenosti. V případě Kobkanýrů si na jedničku vedou všechny tři premisy, a jste-li navíc fanoušek RPG her Dungeons & Dragons, užijete si Kosti, pasti, slepice dvojnásob. Ostatně, neoblíbit si partičku trpaslíků všelikého naturelu, přízvuku i pohlaví zavání příklonem k trudomyslnosti a v ten moment vám náladu zvedne snad už jen Utrpení mladého Werthera. Každopádně, tenhle tým profesionálních rabovačů kobek všeho druhu dokonale válcuje zaběhnutá klišé fantasy literatury, o hrdinských výpravách nemluvě. Rozsah přitom odpovídá právě tak jednomu dobře odehranému dobrodružství, které sice nepřekvapí vývojem, ale ani (ne)vtipně překombinovanými zvraty. To celé pak korunuje skvělý překlad, o který se postaral Jiří Matyskiewicz, jenž snad psal příběh společně s autorem.