Konec sezóny na koupališti Úštěk

Je sama s děckem a pak spolu stráví „byzantské“ Vánoce na jednu noc. On sedí v autě na vyhřívaném sedadle a cítí se jako Jób na hromadě popela. Pašije v salonku u Šoupalů se zvrhnou v hemžení postaviček. Rozhovor o „láskách, které vydržely“ končí reportem z postelových bojišť. Porouchá se auto, zvrtne se život a člověk marně hledá, kde by spočinul. Dávno se setmělo a na vchodu Parkhotelu Nebesa visí nápis „Zavřeno“. Povídkový soubor respektované prozaičky zaujme nejen čtivě a uvěřitelně vykreslenými postavami, ale i precizním stylem. Pozornému čtenáři neujde, že jednotlivé povídky si pomocí drobných opakujících se motivů navzájem nenápadně podávají ruce. Svorníkem díla tak není jen cyklický čas, jemné návaznosti, ale i postavy, které jsme na stránkách zahlédli jen letmo či vůbec. Ten občasný pocit je možná univerzální. Jsme ve svých životech hlavními hrdiny, nebo jen komparzisty? Sezóna končí (je jedno jaká) a dveře (je jedno které) se pomalu zavírají. Tak toto bylo všechno? Ale naráz, bez varování, do nás „přes rozmrzelou únavu pronikne zlatý šíp vědomí, že tohle je přeci jen štěstí“. Od autorky úspěšných novel Nonstop Eufrat a Vytěženej kraj.