Byl sychravý podzimní večer roku 1811. Nad rybníkem se vznášela hustá mlha. Tu noc se narodili Karel a Jan Erbenovi. Tři dny před Novým rokem Jan zemřel. ….Kytice, jak jí známe - ještě neexistuje. Trochu mě vadí, že má kniha takový divný neknižní formát. Ale to je jen takový osobní vrtoch. K věci: V souvislosti s oslavou 205. narozenin Karla Jaromíra Erbena máte možnost si přečíst a prohlédnout dílo, které ještě nespatřilo světlo světa. Chybí zde balada Lilie a místo ní tu je původní báseň s názvem Svatojánská noc, která rozhodně do svazku patří. Tak se milé děti pěkně posaďte, přečtu vám balady u kterých se rozhodně budete bát i když jsou to příběhy ze života prostého lidu. Citát: Přísahám na kříže svatého slávu, že ti z Pekla věrnou přinesu zprávu! Ke každé baladě byl přizván jiný kreslíř, prý aby to zpodobnilo těch různých dvanáct kytic. Mě se to moc nelíbilo. Nejlepší bych tak označil prvotní kresbu Poklad. Byla až goticky temná, i když zpodobňovala jen obyčejnou lidskou chamtivost. Další kresby jsou ucházející až průměrné. Nejkrásnější z těch průměrných je kresba k básni Záhořovo lože. Má jí na svědomí kdosi, koho tvůrci této knihy zovou Longiy. Největší zklamání je pro mne Karel Cettl. Jeho novodobé pojetí Vrby se mi vůbec nelíbí. To natuněné auto sem nepatří. Nejhorší kresba je k baladě Polednice. To byl horor sám o sobě. Malá ochutnávka: ….....(Křičím tady na vás, od lednice - SPOILÉÉÉR!!!) U lavice dítě stálo, …............Malá, hnědá, tváře divé ….....Ve mdlobách tu matka leží, z plna hrdla křičelo. …..........pod plachetkou osoba; ….......k ňadrám dítě přimknuté; Bodejž jsi jen trochu málo, ...o berličce, hnáty křivé, …......matku vzkřísil ještě stěží, ty cikáně, mlčelo! …..............hlas – vichřice podoba! …......avšak dítě – zalknuté. Jděte tam zase do komory, jsou tam ty oči naší Dory....všechny ty básně jsou o smrti, strachu, lásce, polednicích, létavicích, upírech, běsech i dalších děsech, ale Zlatý kolovrat mě dycky dycinky dostane svým námětem. Živá voda a zombi – v Čechách? Bomba! Báseň pak vede vás i k zamyšlení, kam že se to kam, zlatý kolovrat ztratil, že zmizel, zapomenut, z našich duší? Citát: Miserere mei! V každé baladě je nějaký symbol, který navazuje na další příběhy. Je třeba jej hledat, někdy je symbol umně schovaný. Na konci knihy je pasáž nazvaná Symbolika a po jejím přečtení vám mnohé dojde. Jedna kresba v knize mě dokázala rozesmát. Má jí na svědomí Kateřina Bažantová. Jedná se o krabičku cigaret značky Karel Jaromír Erben. Asi by se, chudák, obrátil v hrobě. Z každé balady něco pomálu: 1 – Kytice: Ve skrovnou já tě kytici zavážu, ozdobně stužkou ovinu; do šírých zemí cestu ti ukážu, kde příbuznou máš rodinu. (Kytice) 2 – Poklad: Jenom hrstku z té hromady zlata a já byla bych bohata a byla bych nejšťastnější, já i moje dítě tady! (Poklad) 3 – Svatební košile: Pěkná noc jasná – v tu dobu vstávají mrtví ze hrobů, a nežli zvíš, jsou k tobě blíž – má milá, nic se nebojíš? (Svatební košile) 4 – Polednice: Tu slyš: jedna – druhá – třetí – poledne zvon udeří; klika cvakla, dvéře letí – táta vchází do dveří. (Polednice) 5 – Zlatý kolovrat: Stroj se, sestřičko moje, stroj, v královském hradě bude hoj: Vysoko jsi se podívala, nízko mne, hleďte, zanechala – nu, jen zdráva buď! (Zlatý kolovrat) 6 – Štědrý den: Hoj, ty štedrý večere, ty tajemný svátku! Cože komu dobrého neseš na památku? (Štědrý den) 7 – Holoubek: Neplač, nenaříkej, vdovo, pěkná růže, a když muž ti umřel, vezmi mne za muže. (Holoubek) 8 – Svatojánská noc: Špatněs hlídal, psíku můj, špatněs pozor dával, žes ovečky zacházeti do lesa nechával. (Svatojánská noc) 9 – Záhořovo lože: Stůj, červe! Kdo jsi? Kam tě cesta vede? Jsem zatracenec, do Pekla má, do Satanské říše! (Záhořovo lože) 10 – Vodník: Ráno, raníčko panna vstala, prádlo si v uzel zavázala: Půjdu, matičko, k jezeru, šátečky sobě vyperu. (Vodník) 11 – Vrba: Ó ty vrbo, vrbo bílá, což jsi ty mne zarmoutila! Vzalas mu půl živobytí, co mám s tebou učiniti? (Vrba) 12 – Dceřina kletba: Oh, zabila jsem děťátko, matko má! Oh, zabila jsem děťátko. Své ubohé zrozeňátko – žalostí bych pošla hned! (Dceřina kletba) 13 – Věštkyně: Viděla jsem skálu nad řekou se pnoucí, na skále Krokův zlatý hrad; okolo hradu květnatý palouci – kněžny Libuše květný sad. (Věštkyně)

Krásné a nevšední zpracování literární klasiky. Každý příběh má svůj neobyčejný komiks s jedinečným stylem kresby, který pozvedá zážitek z četby. Komiksová Kytice je inspirativní kniha, která zejména dětem může otevřít cestu k Erbenovi. Na nich pak bude, zda časem překročí úskalí komiksového světa a všimnou si i slov věštkyně: že ,,zákon nezbytný ve všem světě stojí...”