Kolíbka

Autor opět přímo hýří nápady (třeba fiktivní náboženství bokononismus, nebezpečný vynález led č.9), zase popisuje celou řadu velmi ujetých situací dovedených až ad absurdum - jak už jsme ostatně u téměř všech knížek Vonneguta zvyklí. Jeho styl psaní je samozřejmě silně nekonvenční, ale pokud na to čtenář přistoupí, pak je to panečku pořádná jízda! Celkově velmi dobré.

Jako hodnotím docela dobře tenhle příběh pisálka, co chce napsat něco o otci bomby, která dokonale uklidila dvě města v Japonsku. Pídí se po jeho rodině a z ničeho nic se stane prezidentem jednoho zapadlý ostrovní republiky. No neni to skvělý? A ještě do toho praští s největší fešandou ostrova. Horší teda je, že tam zkejsne ještě s magorem, trpaslíkem, dalšíma pošahancema a zbraní, která uklidila celej ostrov i mořem líp, než se uklidily ty dvě Japonský města za války. Divim se, že tam nečmuchal James Bond, ale možná jenom zaspal po incidentu s kýblem protřepat nemíchat a nějakou štětkou. Trošku jsem se ztrácel v Bokononismu, ale ten prej neni pro každýho. Ale jednu bokononovu knihu jsem pochopil. Je to kniha čtrnáctá, která se jmenuje: Več může přemýšlivý člověk doufat ohledně lidstva na zemi, na základě zkušenosti uplynulých milionů let? Celá kniha jsou dvě slova. V nic!!! Za mě je to hurá...