Kníže a vlčice

Dark romance a romantasy aktuálně vládnou knižnímu světu a jsou velmi čtené. Jak si s těmito žánry poradil Dominik Fiala, kovaný autor hororu, a navíc muž? Kníže a vlčice vypráví o dvou světech, které se spojily do jednoho. Zatímco naše realita se podivně rozlomila, pokřivila a v některých ohledech vrátila do minulosti, druhý svět obývají tvorové, kteří jsou kombinací člověka a zvířete. Říká se jim Divotvoři. Jejich tělo připomíná naše, ale instinkty mají zvířecí. Dlouhá leta žijí tyto dvě rasy v míru, dokud kníže Velen Lev Vešenský nepřekročí během bitvy hranici a nenaruší toto křehké příměří. Díky svému troufalému činu však potká divotvorku, vlčici Rell, a všechny zavedené pořádky se začnou rozpadat. (…) Ti, kteří se s tvorbou Dominika Fialy už setkali, poznají jeho typický rukopis i v této knize. Autor dává čtenářům velký prostor nahlédnout postavám do hlavy a myšlenek. Ukazuje, že i velký bojovník, surovec a na pohled bezcitný muž má svá trápení, minulost, která ho ovlivnila, a pochybnosti, zda jsou jeho rozhodnutí správná. Díky zvolenému námětu a světu, ve kterém se střetává společnost Osamělých a Divotvorů, je vidět kontrast mezi naším lidským uvažováním, chladným a lačnícím po titulech a moci, a životem Divotvorů žijících primitivnější, krutý život, který je více v míru s přírodou. (…) Čtenáři zůstane po dočtení spousta nezodpovězených otázek, a ač jde o první díl a další detaily ke světu nejspíš přijdou v dalších dílech, nejsem si jistá, jestli je Kníže a vlčice dostatečně chytlavou knihou, u níž by čtenář chtěl sáhnout po pokračování a dozvědět se víc. A té slibované romantiky, na kterou čtenářky dark romance a romantasy budou čekat, tu vlastně taky až tolik není. Kníže a vlčice nabízí originální svět, který je neotřelý a má potenciál zaujmout. Ale více než jako první díl série působí spíš jako první draft, který by si ještě zasloužil propracovat a doladit detaily. Celá recenze: https://www.fantasyplanet.cz/literatura/knize-a-vlcice-muzsky-pohled-na-dark-romantasy/

„Neznám líbeznější pohled než do očí umírajícího muže, kterému se před očima rozplynou sny a vzpomínky na rtech ztrpknou.“ Kníže Velen Vešenský má zkrátka trochu jiné představy o romantice. :-D Kníže a vlčice, kniha označená jako dark romance, ale já bych ji tak jednoduše nezaškatulkovala. Za mě je to spíš postapo s fantasy prvky, šmrncnuté historií a dark romance se přidává až tak v poslední třetině. Každopádně ale je to dost svérázná kombinace. Nejvíc se mi líbilo, že je celý příběh zasazený do českého prostředí. Líbil se mi i svět, do kterého byl příběh zasazen. Je tu válka, bitvy, boj, krev, věšení… zkrátka věci, u kterých je znát, že za tím stojí mužský autor. A to mi bylo i dost sympatické. Zároveň mám pár „ale“. Chyběl mi vývoj vztahu mezi hlavními postavami. Velenův přerod od nenávisti k lásce na mě působil dost rychle a čekala bych, že ta cesta bude trochu delší. Některé scény jsem četla s protočením očí, některé byly lehce nechutné u jiných jsem se naopak dost pobavila. Ale jako chlapi, kdy se vám stane, že vám holka v posteli při orgasmu začne výt? :-D A pak přišel konec. Posledních dvacet stran jsem byla napnutá jak struna a právě závěr pro mě celou tuhle podivnou jízdu vytáhl ještě o kus výš. Takže jo, pár věci mi úplně nesedlo, ale zároveň mě kniha bavila. Je to zvláštní, rozporuplné a místy úplně utržené ze řetězu. Jak trefně na bookstormingu řekl Adam Pýcha: „Tohle je totální ústřel.“ A já s ním souhlasím. Pokud hledáte klasickou dark romance, tak tady to asi úplně nenajdete. Pokud ale chcete něco, co jste rozhodně ještě nečetli a asi ani nic podobného, s českým prostředím, válkou, fantasy světem, dávkou násilí a nějakou tou romantikou, kde si budete říkat „co to sakra právě čtu“, Kníže a vlčice je přesně pro vás.