Knihovna na Černohůrce

Úžasná, úžasná kniha! A jedno z mých největších osobních čtenářských překvapení. Narazila jsem na ni náhodou v knihově a půjčila si ji s tím, že to nejspíš bude jen nějaké fantasy, na které už si za měsíc ani nevzpomenu. Jenže to bylo skvělé! Doufám, že se dočkáme dalšího dílu, případně nějaké jiné knihy od Scotta Hawkinse... Knihovna na Černohůrce je rozhodně zvláštní, a to je ještě dost slabé slovo. Nepřipomíná nic, co jsem zatím četla, je prostě svá. Ale přinejmenším v jedné věci se podobá mému milovanému Zaklínači - a sice v té perfektně vyvážené směsici krutosti a laskavosti. I tady budete v jednu chvíli zděšeni něčím opravdu hnusným; a o deset stran dál už se zase budete div ne k slzám dojímat nad něčím strašně krásným. K tomu přidejte několik opravdu zajímavých a originálních autorových nápadů, pořádnou dávku čtivosti a napínavosti, pár zamilováníhodných postav a skutečnost, že všechno drží pohromadě a ještě navíc to vůbec není hloupě napsané - a máte alespoň velmi hrubou představu o tom, co od Knihovny čekat. Jakýkoliv popis je ale nedostačující, tohle se prostě musí přečíst.

Tato kniha je úžasně šílená. Nebo šíleně úžasná? Je šokující, odpudivá, napínavá, vtipná, nápaditá a čtivá. Já jsem ze začátku nevěděla, zda se mi líbí nebo nelíbí, jestli mě vůbec baví to číst. Ale pak mě to nějak pohltilo. Měla jsem pocit, že i autor musí být trochu šílený, ale oceňuji jeho vtip, nápady i postavy, alespoň ty lidské. Nakonec musím říct, že jsem se dobře bavila. Tak třeba : Steve si povzdychl a zatoužil po cigaretě. „Buddha káže úctu ke všemu živému.“ „Aha.“ Chvíli přemýšlela. „Vy jste buddhista?“ „Ne. Jsem kretén. Ale nepřestávám se snažit.“