Knihkupectví U lampáře

V příběhu je hlavním tématem přatelství,tajemství,láska,která se zrodí v knihkupectví.I když je příběh autorčina prvotina,je to pěkně napsaný.

Pěkná obálka, lákavá anotace, bohužel zklamání. Evelyn, dcera barona Seatona, v jednu chvíli přijde o veškerý majetek i střechu nad hlavou. Aby neumřela hlady, začne prodávat v knihkupectví, kde potká krásného a protivného synovce pana majitele. Od začátku mi lezly na nervy vlastně všechny postavy. Cecilie nemá žádné peníze, společnosti ji zavrhla, ale dceři zakazuje pracovat, protože si usilovně hraje na urozenou šlechtičnu. Evelyn klidně udělá otci scénu na veřejnosti, ale matce se bojí říct pravdu, aby neranila její city. William si vymyslí průhlednou lež o svém úspěchu, ačkoli potřebuje bydlení zadarmo, chodí v ošuntělém oblečení a shání práci, ale všichni mu věří, že se topí v penězích. Mládenec je příšerně sobecký, bezohledný a nezdvořilý, lhář a podvodník, jenže Evelyn o něm tvrdí, jak je laskavý, loajální a trpělivý, hmmm... Vůbec nejhorší figurou je Violet, proradná a krutá, ale Evelyn se jí bude omlouvat za to, že ji jednou poslala do pryč, a pořád bude toužit po jejím přátelství. Uf. Afektované, neupřímné, pokrytecké, ulhané. Děj se odehrává ve viktoriánské Anglii, ale dobovým reáliím odpovídá asi tak, jako kdyby se holky v cukrárně rozhodly, že napíšou historickou knihu, a daly dohromady kusé a nepřesné informace, které o té době mají. Bohužel i běžné situace působí strojeně a nereálně – Evelyn celý den uklízí, zametá, stírá prach (v bílé halence!), ale večer jde na schůzku a vůbec není unavená, zpocená, špinavá nebo rozcuchaná. Ve stejném duchu proběhne i afektovaný závěrečný rozchod ústřední dvojice, který nedává nejmenší smysl – proč se William přiznával k dluhu, který už byl splacený? Aha, aby hrdinka musela ze žalu strávit šest týdnů schoulená do klubíčka v posteli, protože to tak v anglosaské romantice povinně musí být. Jo a vyčítá si, jak nepěkně se zachovala ke zrádkyni Violet. Uf. Nějaké zastrkávání pramínku vlasů za ucho, které probíhalo v každém druhém odstavci, nebo pohled skrz sklopené řasy a podobně už nehrály roli. Ale ani nepotěšily. Přeslazený konec sice nepřekvapil, ovšem špatný dojem dorazil. Tak zase jsem sáhla vedle jak ta jedle. Nemůžu doporučit.