Já musím říct, že jsem se u této knihy nadřela :-). Nejdříve tím, že jsem se hodně dlouho nemohla začíst a poté, když se mi to za půlkou povedlo, já se chytla a nemohla ji odložit, ocitla jsem se v tak zahuštěném ději, že jsem měla co dělat, abych vše pobrala. A ten závěrečný rodokmen, tak tam už to bylo na papír a poznámky. Příběh je to ale pěkný, trošku námětem podobný autorčině předešlé knize Než jsme byly tvoje, jen zasazený do jiné doby a prostředí, odehrávající se ve dvou časových linkách. Ta historická začíná 10 let po skončení války Jihu proti Severu, současná o 112 let později. Je to kniha o rozdělených rodinách, ztracených a prodaných dětech a příbuzných v době otroctví. Knihu bych doporučila, ale počítejte s tím, že nejde číst po chvilkách, pokud si ji chcete užít. A ještě taková perlička ve zdejší anotaci. Současnost jak se zde píše, začíná 200 let po historické části, tedy po roku 1875. Tím bychom se dostali do roku 2075 a knihu bych tedy zařadila do jiného žánru :-)))).

Kniha ztracených přátel vypráví příběhy lidí, kteří byli po generace uvrženi do otroctví. Pravdivý příběh o hledání rozprodané rodiny, skutečné inzeráty prosící o pomoc… Paralelně se v současnosti ukazují životy potomků a příbuzných. Je to emotivní příběh, který dokáže upoutat.