Kniha o štěstí

K této knize jsem se dostala díky Čtenářské výzvě. Název mě hned upoutal a téma štěstí z buddhistického pohledu s použitím reálných životních příběhů bylo moc zajímavé. Co je to štěstí? Muška jenom zlatá? Především si pod tímto slovem můžeme představit každý něco jiného a občas se třeba časem dopracovat i k jinému úhlu pohledu a obsah přehodnotit.

Vzhledem k nakladatelství (např. L. Gounelle) jsem očekával nějakou moderní syntézu psychologie a esoteriky. Neznal jsem totiž autora a tak mě příjemně překvapilo, že se autor opírá o buddhistickou tradici. Matthieu v prvních kapitolách vysvětlí buddhistické pojetí štěstí, na které se dívá částečně z vědeckého pohledu. Sám je totiž bývalým vědcem a buddhismus splňuje nároky racionálního myšlení. Často cituje vědce nebo psychology, kteří se problematikou štěstí zabývají. Odkazuje na vědecké články nebo experimenty. Není to však vyvážené. Jedná se pouze o jeden směr psychologie. (Csikszentmihalyi, Ekman, Goleman, Seligman...) Jedná se tak vlastně o syntézu buddhismu a „pozitivní“ psychologie. Dozvídáme se, že buddhistický přístup je ve shodě s dosavadními výzkumy. Spousta faktů v knize je sice podložená a ozdrojovaná, ale za naučnou literaturu by to označit nešlo. Matthieu uvádí hodně příkladů a příběhů nebo vlastních zážitků. To je největší slabina knihy. Ne jejich věrohodnost, ale některé příklady byly podle mě nevhodné nebo zbytečně extrémní. Mimo úvodní kapitoly je kniha víc souborem článků než postupným výkladem. Obsahuje asi 20 zamyšlení na téma jako třeba Touha, Nenávist, Žárlivost či Proud emocí. Ze začátku se mi to hodně líbilo. Pak se objevují eseje více filozofické a to už bylo nudnější. Každého pak asi zaujmou zmínky o výzkumech schopností buddhistických mnichů. Doporučuju každému. Pro základní seznámení s buddhismem perfektní kniha. Jinak pokud máte načteno nebo se dokonce o buddhismus zajímáte, kniha už vám asi nepřinese moc nového. Nebo pokud jste chodili na přednášky do BDC, tak spoustu myšlenek už budete znát. Potom se podle mě kniha nehodí pro příliš nábožensky nebo emocionálně založené čtenáře. Pak totiž výkladu ještě víc ublíží nevhodné příklady. 75%