Kniha filmu

V knižní řadě encyklopedií Velké ideje jednoduše vysvětlené, kterou vydává Euromedia Group v edici Universum a která přebírá obsahově i obrazově kvalitní populárně-naučné publikace z britského nakladatelství Dorling Kindersley Limited, již vyšly svazky např. o filozofii, psychologii, politice, matematice, umění, mytologii či náboženství. Nejnověji k nim přibyl v češtině již čtrnáctý svazek, Kniha filmu(přeložily Iva Hejlíčková a Martina Neradová). Ta jistě potěší všechny zvídavé čtenáře a milovníky světové kinematografie, kteří se chtějí podívat na toto téma blíž a poznat také něco z bohatých, byť nedlouhých dějin filmového průmyslu, který se začal prosazovat od přelomu 19. a 20. století, aby se postupně stal nejmasovějším a nejpopulárnějším uměním i zábavou. Ano, protože filmy nejsou jen umění, ale i zábava; či spíše naopak, nejsou jen zábavnou podívanou, ale i uměním, pokusem podívat se na člověka, na jeho city, vztahy či historii hlouběji, zamyslet se nad tím, jaký je a byl náš život, jaká je a byla či bude naše společnost. Rozličné filmové žánry, ať už jsou to dramata (psychologická, rodinná, milostná aj.), komedie (romantické, konverzační, crazy aj.), tragikomedie, válečné filmy, westerny, pohádky, detektivky, thrillery, horory, fantasy či sci-fi, slavní režiséři, herci a herečky a především samotné nejslavnější a nejdůležitější filmy a jejich stručné rozbory s všeříkající infografikou, to všechno má čtenář díky přehledné knize jako na dlani. Česká kinematografie sice přijde zkrátka, což je škoda (zmíněn je vlastně jen Jiří Menzel a jeho Ostře sledované vlaky; kupodivu chybí i Miloš Forman až na zmínku o Přeletu nad kukaččím hnízdem u herce Jacka Nicholsona), ale příliš to nevadí, od toho jsou jiné publikace. Od vizionářů v první třetině 20. století (filmy jako Intolerance, Křižník Potěmkin, Metropolisči Modrý anděl) se dostaneme k zlatému věku černé a bílé 19311949 (King Kong, Čaroděj ze země Oz, Pravidla hry, Jih proti Severu, Občan Kane, Casablanca, Děti ráje, Zloději kol, Třetí mužaj.). Od strachu a úžasu 50. let (Rašómon, Sunset Blvd., Tramvaj do stanice Touha, Zpívání v dešti, Příběh z Tokia, Rebel bez příčiny, Sedmá pečeť, Vertigo, Popel a démant, Někdo to rád horké, Nikdo mě nemám rád aj.) k rebelům 60. a počátku 70. let (Sladký život, Loni v Marienbadu, Dr. Strangelove, Za zvuků hudby, Bitva o Alžír, Bonnie a Clyde, 2001: Vesmírná odysea, Bezstarostná jízda, Kmotr, Nenápadný půvab buržoazie, Čínská čtvrť aj.). Nechybí ani proslulé snímky 70. až 90. let jako Čelisti, Taxikář, Annie Hallová, Vetřelec, Stalker, Ponorka, Blade Runner, Modrý samet, Sex, lži s video, Pulp Fiction, Tři barvy: Červená, Vykoupení z věznice Shawshank či Fargo, ani hity posledních let jako Rodinná oslava, Tygr a drak, Amélie z Montmartru, trilogie Pán prstenů, Životy těch druhých, Panův labyrint, Milionář z chatrče, Gravitaceči Parazit. Vedle evropských i mimoevropských filmů (v závěru je ve stručných heslech zmíněna řada dalších) a nejvýznamnějších režisérských osobností (od Ejzenštejna přes Bergmana, Kurosawu či Felliniho až po současná slavná jména) nejdeme v publikaci také množství fotografií a filmových plakátů.

Ani tahle kniha se nevyhnula značnému množství překlepů, což při ceně přes šest stovek člověka mírně otráví, ale holt se asi musíme smířit s tím, že na kvalitní korektury se už dnes totálně kašle (čest výjimkám, pokud existují). Obsahově je to z mého pohledu nicméně parádní počin. Jasně, třeba němá éra mě osobně příliš neláká a i některé pozdější snímky asi prozatím vynechám, ale i tak jsem získal spoustu inspirace, na co se konečně podívat, stejně jako chuť si některé filmy pustit znovu, protože jsem je už delší dobu neviděl.