Klub monster

Klub monster má být duchařský horor, ale tohle duchařské není, což mně vůbec nevadilo. Naopak, ten příběh, odehrávající se ve dvou časových rovinách, se mi moc líbil. O trochu víc mě bavila část z roku 1978, kde tři děti shromažďují informace o různých monstrech. Část z roku 2019 obsahuje rozuzlení, pointa je nečekaná. Nedoporučuji těm, kteří vyhledávají skutečnou duchařinu, upoutávka na knize je nešťastně zvolená a některé čtenáře může díky ní kniha zklamat. Tady nějaké bu bu bu není, je to spíše mysteriózní psychothriller a rozuzlení má blíže k něčemu reálnému než k věcem mezi nebem a zemí. Příběh je neobyčejně poutavě napsaný, četba mě strhla a těšila jsem se na každou volnou chvíli, kdy se budu moct ke knize vrátit.

Lehké tajemno se vznáší nad celým příběhem, obzvláště pasáže z minulosti, kde figurovaly děti a psychiatrická klinika byly poutavé. Víte, že je tam něco špatně, spřádala jsem různé teorie,v podstatě jsem se i trefila, líbilo se mi to moc. Monstra a vše kolem nich miluji již od dob legendárního Frankensteina, tady jsem si tedy přišla na své. Není to úplně nejlepší kousek od J. McMahon, ale i tak jsem hodně spokojená. Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.

V roce 1978 žije malá Violet s bráškou Erikem po smrti rodičů se svojí babičkou Helen, nedaleko psychiatrického sanatoria Domov na kopci. Jejich babička stála u jeho zrodu a nyní je tady ředitelkou. Violet si s Erikem založí Klub monster. Zabývají se zkoumáním monster a jak je přemoci. Hlavně Frankenstein Violet fascinuje. Jednoho dne babička přivádí tichou Iris. Časem se Violet podaří ji rozmluvit, vezmou ji do klubu a přes zákaz babičky pátrají, kdo vlastně Iris je. Na nic si totiž nepamatuje. Jenomže pátrání v sanatoriu odhalí naprosto šokující věci. Roku 2019 se vydává Lizzy Shelleyová, lovkyně monster, po stopách ztracené dívky Lauren. Bohužel to není první ztracená dívka a odnesla si ji prý Rachotivá Jane. Jenže Lizzy tuší, že za tím stojí někdo jiný, a tak se vrací do míst, kam už nikdy nechtěla vstoupit. Kniha napsána er-formou se střídá z pohledu Violet a Lizzy, ve dvouch časových linkách. Je ozvláštněna kapitolami nejen z Knihy monster a nechybí ani pohled monstra. Autorka, co si budeme povídat, kdo ji zná, ví. Vtáhne vás do děje a už nepustí. Opět dokonalost. Temná, pochmurná atmosféra vše umocňuje. Rozuzlení je naprosto nečekané a musím říct, že zanechalo hodně myšlenek. Však je pravdou, že monstra žijí mezi námi, aniž by jsme to poznali. Vůbec se nemusíte bát označení duchařský horor. Děsit vás budou hlavně myšlenky.