Klárka a 11 babiček

Klárčin děda Tomáš je kominík. Jednoho špatného dne spadne ze střechy a zůstane na dlouhé měsíce připoutaný na lůžko. Klárka je najednou sama a začíná její legrační i strastiplné putování po domácnostech jedenácti „babiček“. Jak se brzy dozvíme, není tak jednoduché postarat se na pár měsíců o jednu malou holku s docela velkým nosem a zálibou v hraní na klavír. Každá z „babiček“, jejichž domácnostmi Klárka projde, má tak trošku jinou představu o životě malé holčičky i o svém vlastním. Olga Černá vypráví svůj nový příběh formou dopisů, které si Klárka s dědečkem píšou. Se sympatickou lehkostí a nadhledem popisuje autorka – v tomto „prvním epistolárním románu pro děti“ – rozmanitosti lidských povah, příběhy i úskalí dnešního městského života a všemožné peripetie, které Klárka prožívá. Knížka je napsána úsporně, s citem pro dětského čtenáře a jemným smyslem pro humor, který pobaví i rodiče.