Kim Čong-il uvádí

Tenhle příběh je tak neuvěřitelný, že prostě musí být pravda. Sin Sang-ok byl jeden z nejslavnějších režisérů v Jižní Korei. Jeho manželka Čchö Un-hui zase jednou z nejslavnějších hereček. V roce 1978 byli oba uneseni do KLDR. Na přání Drahého vůdce Kim Čong-ila, potom museli točit filmy pro Severní Koreu. Dokud se jim nepodařilo utéct. Život v KLDR je sám o sobě naprosto šílený. Představte si např. český prvomájový průvod, nebo sjezd ústředního výboru strany, a zdvacetinásobte všechny jeho absurdosti. Ano přesně nějak takhle to vypadá v KLDR každý den. Žádné podnikání, skoro vše na příděl, žádná motivace si v něčem konkurovat, obrovská síť udavačství, jedna z největších armád a vězeňských systémů na světě... A nad celým tím obrovským státem pár Kimů, kteří si užívají za peníze všech svých občanů ujeté pařby s mladými dorostenkami z brigády rozkoše. Opravdu nechápu, jak to ti Kimové dokázali, že už více než 50 let, všichni obyčejní Korejci věří, nebo se aspoň tváří, že věří všem těm nesmyslům z propagandy, o tom, jak mají Kimové vlastně nadpřirozené schopnosti, a že je potřeba se každý den klanět jejich vyobrazením. Tohle je ideální knížka pokud vás zajímá, jak to chodí v KLDR, filmová produkce v Severní Korei, nebo co jsou to ti Kimové vlastně zač. PS: Těšit se můžete i na Mezinárodní filmový festoval v Karlových Varech, nebo třeba severokorejský film Posel, který se nevrátil natočený v Praze. PPS: Jinak ten základní web je zde: http://kimjongillookingatthings.tumblr.com/

Uf :) Literatura faktu nebo fantastická fikce? Bizarní příběh, který by se opravdu nemohl stát nikde jinde na světě, v kombinaci se zajímavým popisem Koreje v širším kontextu - situace a poměry v KLDR, informace o poválečné historii Koreje, jejím rozdělení a následném životě na obou stranách. Popis špinavé cesty k moci Drahého vůdce Kim Čong-ila, život elity versus obyčejných lidí, neuvěřitelně silná moc korejské kinematografie. Film, jako hlavní nástroj propagandy aneb ideologie dávkovaná skrze promítací plátno. Pro "milovníky" Severní Koreje další povinná četba. "Účelem korejské kinematografie odjakživa bylo vštěpovat lidu ten správný způsob myšlení". "Vše, co se Kim Čong-il naučil a co poté v Severní Koreji konal, pocházelo z filmů".