Kiko a princezna z tundry

Markéta Pilátová ve třetím pokračování dobrodružství Kiko nejvíc uplatňuje cestovatelské zkušenosti. Čtenáři se přesunou až na Sibiř mezi Něnce. Prolínání snově pohádkového světa s reálným je založen na souznění s přírodou. Na malém formátu se prolíná více témat, dokonce i vzpomínka na legionáře. Našincovi ale bude stačit vyrazit do Tančírny v Javorníku :-) ČV 2021 - Kniha, jejíž název se skládá z 21 písmen

Přečteno v čekárně chirurgické ambulance - hodinka sem, hodinka tam, času dost. Kam se hrabou České dráhy! Ale kniha skvělá a já jsem nadšená. Javorník máme co by kamenem dohodil, Tančírnu jsem obdivovala už v časech, kdy chátrala a vypadala na odpis. To, co se místním občanským aktivitám ve spolupráci s obcí podařilo, je úžasné a je vidět, že když je zájem a snaha, když se "ruka k ruce vine, pak se dílo podaří" a architektonické skvosty přetrvají (i nás). To vše se mi vybavovalo při četbě, ale jen zkraje. Potom příběh Kiko, Alim a Milana všechno překryl a já jsem hltala příběh pohádkový jen napůl. Jízda na stříbrném draku byla trochu nebezpečná, ode dneška už jedině čuma a žádné týpí, a výborný nápad jsou origami návody v závěru knihy. Vůbec mi nevadilo, že s Kiko začínám až od třetí knihy a tuze moc doporučuju! P.S. A tohle si asi ve škole zarámujeme (povzdech legionáře Hugo Pilcha): "A co vás v té škole hergot učí?"