KEPLER62 Kniha druhá: Odpočítávání

Oproti prvnímu dílu jsem měla pocit, že se skutečně něco dělo a ne že autor jen doplnil pár slov k ilustracím. Což je asi to jediné, co mohu na knížce pochválit. Druhý díl se soustředí na představení nové hlavní hrdinky, která nemá žádné přátele. Ani se nedivím, není to zrovna Miss sympatie, se kterou byste se ztotožnili nebo s ní alespoň soucítili. Nesedl mi ani autorův styl vyprávění. Zřejmě se snažil navodit pocit, že se neustále něco děje, aby neztratil pozornost dětského čtenáře. To bohužel vedlo k používání cool slov jako nerd, neurotuning atd., ale zároveň omezil požívání přídavných jmen, která by pomohla vytvořit si vztah ke světu a postavám. U knihy pro děti to zamrzí, protože tu sice jsou ilustrace, které všechno zobrazují, ale k čemu to je, když se dětem neposkytnou prostředky jak to, co vidí, vyjádřit. Kniha je naštěstí krátká se spoustou ilustrací, takže se dá přečíst za jedno odpoledne. Zatím mě ještě pořád jakžtakž zajímá, jak bude příběh pokračovat, takže si půjčím z knihovny i další díl, pokud bude. Pokud ne, nevadí.

Příběh Marie mi připadal zajímavý, bylo ho tak nějak víc než v první knize a byl rozhodně netypický. Předpokládám, že děti jako ona sice existují, ale na státní škole v bývalém východním bloku se s nimi asi běžně nepotkávám. Souhlasím i s komentářem Mirka.K, ale to se zase dostáváme k tomu, pro koho je kniha určena . . . Každopádně pro mě druhý díl lepší než začátek a jsem zvědavá na třetí!

První díl se mi asi líbil víc, ale tady se mi víc líbí ta Marie. Neříkám že Jony a Ari jsou špatní, ale já jsem holka, a proto se snadněji dokážu vžít do role hlavní postavy když to je žena, nebo holka. Knihu opravdu moc doporučuji. : D

Příběh Marie mi připadal zajímavý, bylo ho tak nějak víc než v první knize a byl rozhodně netypický. Předpokládám, že děti jako ona sice existují, ale na státní škole v bývalém východním bloku se s nimi asi běžně nepotkávám. Souhlasím i s komentářem Mirka.K, ale to se zase dostáváme k tomu, pro koho je kniha určena . . . Každopádně pro mě druhý díl lepší než začátek a jsem zvědavá na třetí!

Oproti prvnímu dílu jsem měla pocit, že se skutečně něco dělo a ne že autor jen doplnil pár slov k ilustracím. Což je asi to jediné, co mohu na knížce pochválit. Druhý díl se soustředí na představení nové hlavní hrdinky, která nemá žádné přátele. Ani se nedivím, není to zrovna Miss sympatie, se kterou byste se ztotožnili nebo s ní alespoň soucítili. Nesedl mi ani autorův styl vyprávění. Zřejmě se snažil navodit pocit, že se neustále něco děje, aby neztratil pozornost dětského čtenáře. To bohužel vedlo k používání cool slov jako nerd, neurotuning atd., ale zároveň omezil požívání přídavných jmen, která by pomohla vytvořit si vztah ke světu a postavám. U knihy pro děti to zamrzí, protože tu sice jsou ilustrace, které všechno zobrazují, ale k čemu to je, když se dětem neposkytnou prostředky jak to, co vidí, vyjádřit. Kniha je naštěstí krátká se spoustou ilustrací, takže se dá přečíst za jedno odpoledne. Zatím mě ještě pořád jakžtakž zajímá, jak bude příběh pokračovat, takže si půjčím z knihovny i další díl, pokud bude. Pokud ne, nevadí.

První díl se mi asi líbil víc, ale tady se mi víc líbí ta Marie. Neříkám že Jony a Ari jsou špatní, ale já jsem holka, a proto se snadněji dokážu vžít do role hlavní postavy když to je žena, nebo holka. Knihu opravdu moc doporučuji. : D