Když se vám nic nedaří, zkuste dělat NIC

Ne, ne, ne a ještě jednou ne! Tohle jsem musela dočíst jen proto, abych si mohla dovolit to zkritizovat. A kritizovat jsem chtěla hodně, protože tahle knížka mě vážně naštvala! Takže... na úvod - knížky tohoto typu (seberozvoj, sebepoznání, psychologie atd.) čtu poměrně často. Ne proto, že bych si myslela, že to potřebuji, nebo jejich rady nějak výrazně praktikovala, ale prostě mě baví sledovat vývoj společnosti, co si lidé myslí, že jim chybí a jak s tím nakládají. Protože nějaká poptávka asi být musí, když jsou na nás neustále chrleny další a další zázračné metody, jak dosáhnout v podstatě čehokoli... Myslím si, že mám poměrně zdravý a nezaujatý pohled podložený desítkami přečtených titulů z toho žánru. V naprosté většině případů se nad knihou mohu alespoň usmívat, protože autor "objeví" nějakou naprosto novou věc, která je nám všem přirozená a je straaašně jednoduchá, shrne pár důležitých životních mouder a manter a je hotovo. Ano v naprosté většině případů se s takovými myšlenkami dá jen souhlasit a člověk (tedy alespoň já) si řekne, že je na tom asi zatraceně dobře, když tohle všechno ví a praktikuje, aniž by měl ponětí, že se jedná o něčí novou objevnou teorii.... Ovšem ne tak tahle kniha! A dopředu se omlouvám - běžně se mi daří psát mnohem umírněnější komentáře. Od začátku je to plné žvástů, omílá se neustále dokola to samé a vrství se na sebe nesmyslná přirovnání a hloupá rádoby vysvětlení - postrádá to smysl, logiku a mám z toho pocit, že tenhle autor, tahle rádoby autorita, může pracovat jen s opravdu hodně zoufalými lidmi, nebo s lidmi s dostatečně vymytými mozky (takoví, co vám budou přikyvovat na všechno a permanentně budou cítit ten správný pocit, který je prostupuje). Ne, tohle je prostě naprostá hloupost. Shrnu věci, které mě štvou nejvíc (pozor, spoiler!) 1.) Celá objevná myšlenka je v tom, že když se zklidníš (rozuměj: zamedituješ si), půjde ti prostě úplně všechno líp a všechno se samo vyřeší - HA! 2.) Autor používá naprosto běžné techniky, nebo dokonce vykrádá cizí techniky, ale pozor, všechny je nově pojmenovává a u všech názvů má samozřejmě TM (a jedná se o neuvěřitelně hloupě znějící anglické názvy) - to, co popisuje není prostě normální autohypnóza, nene, tohle je EuStillness! Po pár stránkách, kde se nějaké Eu- objevuje v každé větě alespoň třikrát, máte pocit, že čtete pojednání o Evropské unii! 3.) Vrcholem všeho je, když prostřednictvím zklidnění začnete léčit - a pozor, dokonce i úrazy! ... Dost, prosím! Zpátky na zem!!! 4.) Autor věnuje celou jednu kapitolu tomu, že kritizuje a útočí na ostatní autory různých podobně objevných metod a teorií a nepokrytě se obouvá do Tajemství - nejsem žádnou zapřisáhlou fanynkou Tajemství, ale četla jsem to a musím říct, že je to dobře napsané a má to hlavu a patu, což se o Kinslowově díle říci nedá - navíc to celé působí, že tak trochu (děti, zavřete oči a zacpěte si uši) "sere do vlastního hnízda" 5.) Jedním z důvodů, proč cizí teorie nefungují, ale ta jeho ano, je ten, že pro cizí teorie neexistují žádné vědecké podklady a důkazy.... a následuje pojednání o kvantové fyzice - opět, bez hlubších souvislostí či návaznosti - ještě, že on to má tak podložené, lišák jeden! 6.) Pokud něco v knize dává smysl nebo to působí jako ucelená a hlubší myšlenka, nepochází to od autora - viz výše zmíněná kvantová fyzika, zamyšlení se na Maslowovou pyramidou potřeb nebo Teorie transformace od spřáteleného autora - ze všeho vyvozuje obecně známé závěry, které samozřejmě dostávají nové pojmenování (většinou začínající na Eu-) a ve třetím případě kolegovu teorii převzal komplet celou, nijak se s tím netajil a ještě se mu omluvil, že ji komplet přejmenoval!!! WTF? 7.) Jako třešinka na dortu je formát knihy a vazba, která nešla pořádně rozevřít ani držet, tudíž se kniha neustále zavírala a při poloze vleže mě měla tendenci lískat přes obličej - uznávám, že tohle k mému naladění také nijak pozitivně nepřispělo :D Na závěr pouze dodávám, že tato kniha je podle mého názoru naprosto zbytečná, styl psaní je neumělý, přístup povrchní a teorie nemá pořádné základy, ani žádnou hlubší myšlenku. A pokud někde opravdu existuje člověk, který ke štěstí potřebuje něco takového, tak upřímně doufám, že ho nikdy nepotkám. Howgh a slunce v duši všem!

Hm, koukám, že někoho tato kniha natolik zaujala, že dal odpad a dlouhý komentář. Za mě dobrá nenápadná kniha. Přišlo mi, že náročnost cvičení se příliš rychle zvyšovala. A nesedlo mi to tak, abych u toho dlouhodobě vydržel. To ale nemusí být knihou. Možná je celé nesmysl opakovat něco, co někomu fungovalo. Spíše najít vlastní postup.