Když se stíny natahují

Kniha vypráví útržky vzpomínek z války v Bosně a Hercegovině. A žití po válce. Všichni, kteří přežili si v sobě nesou jizvy. Eva se s dobou války dokázala vyrovnat lépe, po válce se vdala a založila rodinu. Její kamarádka z lágru Aurora se s tím vyrovnává hůř. Neumí lidem věřit a milovat je. Válka ji připravila o rodinu. Po válce ji vychovávají pěstouni, které má ráda. Studuje právnickou fakultu, ale často utíká z reality do fantasy světa pestrobarevných draků. Ani si neumím představit, co všechno si musela prožít. Kolik lidí dokáží uvěřit, že když má druhý jinou víru nebo jiný názor na politiku a na život, dokáže v druhých vyvolat davovou nenávist, která přeroste v rasismus a válku. Kniha se mi četla moc dobře. Bylo mi špatně a cloumali mnou velké emoce. Ovšem jak tam autorka přidala draky, houplo mě to zpátky. Najednou byli emoce pryč a říkala jsem si, že je to taková pohádka se šťastným koncem. Nevím proč, chápu, že to chtěla autorka obzvláštnit, ale mě to rušilo. Z konce knihy mě mrazilo. Popsané pocity Aurory mě zasáhly. Stíny se přibližujía tentokrát mají ledový účinek a moc nad Aurorou. Velmi silný příběh, který si určitě přečtěte.

Velmi silná, působivá kniha, která mě oslovila hned od prvních stránek. Oceňuji poutavý příběh, ze kterého ovšem chvilkami až mrazí. Proluky s draky mě bavily, autorka krásně vylíčila nenásilnou formou všeobecně historii konfliktů. Ne každý má náturu číst knihy z válečného prostředí, ale v tomto případě si myslím, že stojí za to udělat výjimku a knihu si přečíst. Těším se na další knihy od této autorky!