Kdopak se baví

Čínský humoristický, chcete-li satirický román, na počátku charmsovský, v prostřední části čechovovský, na konci beckettovský. Příběhy čtyř hlavních a bezpočtu vedlejších postav, které se proplétají do zprávy o absurditě dnešního světa, toho zkorumpovaného, penězi, sexem a internetem ovládaného, těžko přehledného a nekonečně směšného. Koupená nevěsta, která uteče, sestra ženicha, která ji stíhá, vysoký úředník intrikující pro postup a jeho povedená rodinka a přihlížející úředníček, který se nestačí divit. Čte se snadno a rychle, tu a tam se ztratíte v čínských jménech, ale to je otázka zvyku... Původní název knihy zní, podle doslovu, Synové a dcery doby poživačů melounů. Krásné, přitom obludné...

Svět korupce, prostituce, vydírání, skandálů. To vše v Číně, v zemi, kde nad mnohými činy zůstává rozum stát. Povídková kniha, kdy se všechny postavy a příběhy na závěr protnou a pospojují v ucelený příběh. Některé z nich mě bavily více, jiné méně. U něčeho jsem se zasmála, jindy jsem se nudila. Před časem jsem četla autorovu knihu Manžela jsem nezabila a musím říct, že jsem při čtení měla úplně stejné pocity. Tím, že se příběh odehrává v Číně, je tu hodně politiky a celkově čínské nátury, bylo to pro mě tak vzdálené, až jsem to místy nechápala. Tuhle knihu (a potažmo i ostatní knihy autora) si užijí více ti, kteří vědí, jak to v Číně skutečně chodí. Navíc tu pro mě bylo moc jmen (která mi přišla stejná), moc provincií, okresů, úředníků…. No prostě všeho čínského tu bylo moc a já to jednoduše nepobrala. Autor však rozhodně nepíše špatně, ty pasáže, které mě bavily (většinou o prostých venkovských lidech), tak byly skvěle napsané a já se u nich i pobavila.