Každý, kdo unese oštěp

Přestože lze na knihu pohlížet jen jako na záznam o málo známém válečném konfliktu, je z mého pohledu ještě o něco cennější tím, že mimo jiné líčí události i z pohledu československého cestovatele, který měl tu možnost být u zahájení bojových operací a osobně se setkal i s habešským císařem (a jeho rodinou) a měl možnost s ním opakovaně hovořit. Jak se dá očekávat, je vylíčen marný boj zaostalého státu proti moderní evropské armádě, bezradnost Společnosti národů a okolnosti překvapivě pomalého postupu Italů.

Za mě skvělá kniha. Hlavní plus je za způsob vylíčení dění ve světě (hlavně v Evropě a severní Africe) v letech 1922-1941. Čtenář si uvědomí souvislosti, které nejsou v dějepisných publikacích akcentované, např. si uvědomí paralely mezi událostmi předcházejícími 1.světovou válku, událostmi předcházejícími druhou světovou válku a událostmi současnými...... Z tohoto pohledu to je velmi živá a poučná historie vzbuzující ve vztahu k současnosti pesimistické myšlenky. Kvalita knihy je podložena mj. tím, že autor je skutečně objektivní. Vedle popisu vztahu Itálie vs. Etiopie, kde je jasné, kde je "dobro" a kde "zlo", se např. nebojí upozornit na problematický vztah mezi Etiopany a Eritrejci, který Italové dokázali využít. A to vítězství Etiopie/Habeše nad Italy za pomoci Britů v roce 1941 mělo několik svých ale.....