Kavalíři

Odpočinková queer romantika s nádechem baroka ... Tohle je na obálce knihy. A já snad poprvé dostala přesně to co bylo proklamováno. Chvilinku mi trvalo se začíst ale to je tím, že jsem teď četla hodně akčních knih a tady to má prostě své tempo. Nečekejte žádné akční scény a zvraty ale přesto se toho bude dít tolik. Hlavně pro naše dvě hlavní postavy. Oba svým způsobem zlomení a rozbití. Přesto je v knize tolik vtipných momentů a to uzdravování probíhá tak přirozeně. Je to opravdu slow burn ale mě to tentokrát nevadilo. Je to daleko uvěřitelnější, než všechny rádoby romanťárny, kde hlavní hrdinka zvládne během jednoho dne zneužití a hned potom galaktické orgasmy s alfa samcem... Cardan je prostě pusinka, má naloženo jen co je třeba. Ale se vším se popasuje s grácií a člověk má úplně pocit, že si ho chce adoptovat a pomuchlat. Palo ... tady máme alfa samce převráceného úplně naruby. Je megaschopný strážce, úplný kus mramoru ... než k němu pronikne Cardanova laskavost a povaha. Když se zamyslím více, tak v knize je tolik složitých témat a přesto vás to nesežvýká a nevyplivne úplně zničené. A musím to napsat i když to většinou nechci hodnotit. V té knize nejsou žádné gramatické chyby ani překlepy! V posledních letech opravdu nevídaný jev. Celé je to napsané fakt moc moc dobře. Žádné opakující se pojmy, věty. Fakt radost se začíst. A co mě nejvíc rozesmálo a zároveň dojalo: Kníže znovu vážně přikývl a jeho tvář se vzápětí rozzářila širokým úsměvem: ,,A nech-ceš si mě... o-bej-mou?´´ Palovi poklesla brada, srdce se mu však rozeběhlo jako splašené. Kdo četl tak víííííííííííí.

Skvělé originální čtení :)