Katerina

Atraktivní prostředí Paříže a love story trochu jinak... Hlavní hrdina by rád napsal román, který "spálí svět na prach", ale zatím jen chlastá, bere drogy, souloží, zvrací, občas v těch zvratcích někde na ulici opilý prospí noc. Kniha je neskutečná jízda, ale dějem svět na prach jistě nespálí, ovšem většině čtenářů se asi bude líbit. Příběh je psán jednoduše, ale zároveň místy velmi zvláštním literárním stylem. Něco jako: Zvláštním literárním stylem. Zvláštním literárním. Zvláštním. Varování pro ty, kteří nedávají v knihách vulgarismy - je jich tu plno. Autor píše, jak ho zrovna napadne, slova řadí za sebou, jak se mu zlíbí: Jak se mu ku*va zlíbí. Kupodivu ten neobvyklý literární styl funguje, velmi lehce se čte. Na závěr, asi ve snaze dojmout co nejvíc, autor přitlačil na pilu a hodil na čtenáře přímo citové bomby, ale já to vidím jako přehnané. Tady už chyběl jen nějaký příbuzný, kterému by hlavní hrdina darováním své ledviny zachránil život... Knize se nedá upřít výjimečná čtivost. Zároveň ale musím říct, že pokud bych tohle dílko vynechala, o nic bych nepřišla. (Tady se moc neshoduji s oblíbenými, mrzí mne to, ale výš hodnotit nemůžu :-) )

Paříž - bohémská - taková byla, je a bude .... A divoká jízda mladého muže, sen stát se spisovatelem - vždytˇzrovna Paříž byla múzou známých osobností .... Námatkou třeba Artur Rimbaud : Neřeknou .... ... Že všechno štěstí bude vždycky jen pomíjivé mizivé jako mlha jako přelud .... Pomalu dospívá k poznání, že v životě se skládají i účty ....a v konci se s tím dokáže vyrovnat .... Spontánní, otevřené /někdy až příliš/ ale upřímné ....