Katastrofa

K jedné z nejoblíbenějších knih mého mládí patřil Malevil Roberta Merleho. Naprosto skvělý postapokalyptický příběh. Když se mi dostala do ruky Katastrofa, mou první myšlenkou bylo, proč má někdo potřebu napsat Malevil znovu. Co nového může přinést a jestli to není zbytečná činnost. Nicméně i s touto myšlenkou jsem se do čtení pustil a jak přibývalo přečtených stránek, měnil jsem svůj snad příliš pesimistický názor. Už skutečnost, že se příběh odehrává v českých reáliích, je velmi dobrý počin. Také příčiny katastrofy jsou reálnější a konfrontují čtenáře s geopolitickou situací dnešní doby. S fakty, jež jsou nám blíž, než si dokážeme představit a nikdo z nás nedokáže jejich důsledky odhadnout. Chování některých postav a jejich suverénní zvládání situace není moc uvěřitelné, pokud nepředpokládáme, že příchod apokalypsy očekávali právě o tomto víkendu a podle toho se na setkání vybavili. Nicméně pokud nad tímto faktem moc neuvažujete a pouze jej prostě přijmete, pak při čtení nevadí. Většinou nemám v knižních příbězích problém s postavami. V Katastrofě mi ovšem vzhledem k poměrně značnému počtu osob procházejících dějem, nebo jen zmiňovaných, vydržel slušný chaos až do konce. Naštěstí není úplně bezpodmínečně nutné vědět KDO co říká nebo dělá, podstatné je O ČEM je řeč a CO se dělá. Moje resumé tedy je: použitý námět cizí, neoriginální, jeho zpracování ale vcelku solidní.