Kapka štěstí

Na autorku jsem narazila při vybírání knih podle štítku „latinskoamerický“, dle životopisu patří mezi nejpřekládanější argentinské spisovatelky. Tato kniha je u nás překvapivě zapomenutá - zatím měla pouze deset hvězdičkových hodnocení a neměla žádný komentář. A při tom za přečtení stojí. První cca třetina knihy nás napíná. Mary (María), vypravěčka příběhu s poraněnou duší, se vrací po 20ti letech do Argentiny. Během letu v jejích vzpomínkách, které jsou poznamenány obavami, úzkostmi a nejistotou, čtenář zaznamená tři osoby. Osobu jejího bývalého manžela Mariana, argentinského manžela. Pak osobu partnera Roberta, se kterým žila 20 let v Bostonu a který ji evidentně pomáhal zvládnout její těžké psychotrauma. Pak je ve vzpomínkách ON. V té první třetině se také opakuje rozvíjející se text popisující auto, čekající na železničním přejezdu před staženými závorami. Čtenář postupně vytuší, že s tím autem bude asi spojena příčina psychotraumatu. Pak se Mary a ON, tedy Frederico, potkají. Jsme seznámeni s tím, co se stalo, jak to vnímal Frederico i María a hlavně proč María z Argentiny utekla. Silné téma, komorní rodinné a společenské drama. Jen maličko mi vadilo, že text se v některých pasážích opakuje, ale zase pokud má text vystihnout to, co se honilo Mary v hlavě, pak to asi tak autorka napsala cíleně. Doporučuji, jsem zvědavá na již mnou připravené „Čtvrteční vdovy“.