Kameny věčných

Astaroth nemůže být mrtvý !!! Jestli je tato kniha autorčina prvotina, tak je to skvělý začátek. Přesto, že v první třetině je pár nelogičností, příběh pak pokračuje parádně, teda až na ten smutný konec, který nemůžu autorce odpustit. Ale moc se těším na pokračování, protože kámen je celý a naděje... Ps: Podívejte se na tu skvělou obálku.

Nepovažuji se za klasického čtenáře fantasy literatury, i když v poslední době ji vyhledávám čí dál víc. Při výběru se řídím většinou doporučením, zpracováním či velkým zájmem o knihu či autora. Z počátku příběhu jsem byla celkem mile překvapena a hltala jednu stránku za stránkou. Bohužel mi toto tempo vydrželo tak do půlky knihy a pak jsem si začala čím dál více uvědomovat, že se v příběhu odehrává spousta nelogických věcí. Styl psaní je velmi jednoduchý, spousta zápletek nedomyšlených a příliš přímočarých, postavy příliš ploché. Chvíli jsem si připadala jako "Dobyvatel ztracené archy", chvíli jako "Mumie". Uspěchaný závěr to z mého pohledu zabil úplně. Podsvětí a jeho obyvatelé dostali příliš málo prostoru a umu. Sympatie k Ayanně, ani Astarothovi jsem v sobě probudit nedokázala. Romanická linka u mě stále vyvolává úsměv :)