Tak ale tohle byla velká parádička. Z hlavní série Jujutsu Kaisen jsem dal dva díly mangy a byl jsem zmatený jak Goro před Tokiem. Kvůli tomu jsem pokračování odložil na neurčito. Ale říkal jsem si, že nultý díl by mohl být zajímavý. Jde vlastně o takový zárodek, původní návrh celého Kaisenu a já se bavil úplně neskutečně. Pořád platí, že design monster (kleteb) je úžasný a některé jsou vyloženě odporné alé Junji Itó. Ale tady to překvapivě funguje i po té lidské stránce. Postavy mě neskutečně bavily, hlavní hrdina měl skvělé rozuzlení. Trochu je vidět, že poslední sešit dělal Akutami na sílu a rychle, ale jinak bych moc rád s touhle bandou pokračoval.

To bylo tak úžasné! Zpočátku jsem k tomu byl skeptický, v podstatě jsem nevěděl, co čekat. Nějaké prequel? Sequel? Povídky, nezapadající příběhy? Ale ve skutečnosti jde o krátký příběh odehrávající se jen rok před Jujutsu klasikou a musím říct, že děj byl parádní. Ono na tom není v podstatě nic nového a jiného než s Yujim. Normální prokletý chalan, kterému se zaklínači snaží pomoct. Nicméně oproti Yujimu měl Yuta o tolik lepší vývoj a charakteristiku, že jsem si ho okamžitě oblíbil. Je sympatický, je nějakým způsobem zajímavý a celkově není děj okolo něj vleklý, ale jde rovnou k věci, a to velmi logicky. Oproti třeba třetímu dílu je tu ve vysvětlené od začátku dokonce, vše uzavřené, interakce mezi postavami jsou přímé, postavy se opakují, interagují spolu, společně kráčí vstříc zápletkám. Tahle pospolitost postav je dost důležitá, protože nikdo nevydrží dlouho sledovat rozlítané zápletky a desítky postav. Navíc aktuální druháci, tehdejší prváci - Maki, Panda a Toge mi přijdou o dost zajímavější než celé osazenstvo Jujutsu a dovídáme se o nich víc, než po třech dílech hlavní série. No a to vyvrcholení a rozuzlení okolo Riky... Krásné, smutné, parádní. Musím říct, že po tomhle nultém dílu jsem si universum Jujutsu konečně zamiloval.