Jsem Vincent a nebojím se

Tohle bylo velmi bolavé čtení o osamělosti a hlavně o šikaně. Hlavního hrdinu, který četl knihu o přežití tolikrát, že už ji znal nazpaměť, jsem si okamžitě zamilovala a všechno prožívala intenzivně s ním. Kniha otevírá velmi důležité téma a dovedu si představit , že by se mohla číst a probírat ve školách, protože se podobné věci stále dějí. Oproti spoustě jiných, tento příběh naštěstí končí dobře. Určitě doporučuji všem!

Kniha mě zase po delší době vrátila k poslechu Red Hot Chili Peppers, takže už jen za to jsem jí vděčná. Ale obecně musím přiznat, že tohle těžké téma uchopila nizozemská autorka velmi netradičně a mně se její přístup moc líbil. Pravda, s tímhle mám odjakživa problém – nikdy jsem nedokázala pochopit, proč šikanované děti nebo týrané ženy prostě nejdou za svými nejbližšími a nesvěří se, nepožádají o pomoc. Ale asi to vypadá jinak očima člověka, který do toho „spadne“; my z venku to vidíme jednoduše. Já sama jsem se během dlouhých let svých studií nikdy se šikanou nepotkala, ale mám hned několik dospělých přátel, kteří tuhle zkušenost udělali, takže jim určitě knihu doporučím, ráda bych znala jejich názor. Každopádně za mě velká poklona autorce, Vincentovi i Jas! P.S. Jen si nejsem jistá, co bych jako rodič řekla „placené starší ségře“. Chtělo to čas, ostrý řez nebyl žádoucí? Zajímal by mě názor nějakého dětského psychologa.