Jsem tady jako pouhý host

Jiří Žáček zraje jako víno .... A v této jeho útlé knížce čtyřverší nacházím hodně životních myšlenek .... Jsem tady jako pouhý host nemám svůj dům ba ani svůj díl země mám jenom svoji budoucnost mám celý svět co mlčky klíčí ve mně .

Docela by mě zajímalo, kdy jednotlivé básně vznikaly, protože některé mi nepřipadají tak docela aktuální. Nicméně obdivuji autorovu schopnost vystihnout na pouhých čtyřech řádcích podstatu věci a přitom to zní tak zvukomalebně. To samé lze říct o ilustracích Josefa Velčovského, pár čar a vznikne z toho naprosto unikátní a výstižná ilustrace.