Jsem holka. Co s tím?

No to jsem si dala. Po rozplývání nad knihou "Ročenka" jsem měla nutkání užít si styl psaní Holly Bourne i v jiné její knížce. Jenže v této knize se sešlo snad všechno, co zrovna moc nemusím. Trapnosti, silný aktivismus, nadávky, snaha jít až moc za hranu. A chyběla mi romantika, elegance, hřejivá atmosféra a porozumění. Asi nejsem prostě úplně fanda boje holek proti klukům a holt jsem četla knížku o feminismu, kde jsem se tomu nevyhnula. Mám, co jsem si zasloužila :-) Nicméně mne v knize oslovilo dobře zpracované téma vyhoření, kyberšikany a toho, jak opravdově a realisticky se Lottie chovala po vystoupení v televizi. Ta část byla působivá. Četla jsem tento díl bez návaznosti na ty předchozí a příběhu to vůbec nevadilo, nebyla jsem o nic ochuzena. Čtyři hvězdičky za dobré zpracování palčivých témat. Hvězdička dolů za ty vulgarismy a hádky.

Stejně jako s předešlými díly jsem doslova unešená. Autorčin styl psaní je velmi čtivý, častokrát jsou zde obsaženy vtipné pasáže a jakožto teenagerka se tím velmi ztotožňuji. Je to příjemná oddechovka, kterou by si měly přečíst všechny dospívající dívky. Celá tato trilogie stojí z přečtení. Mohu jen doporučit :)