Johnny Cash Život

Johnnyho Cashe jsem znala tak akorát z jednoho dílu seriálu Columbo a znám pár písniček. Nejsem ani moc fanoušek americké country. Životopis jsem tedy četla naprosto neznalá jakékoli informace z jeho života. A musím říct, že bych se bývala dokázala velmi dobře začíst, kdyby mě nerušily časté překlepy a chyby v českém textu. Ebook, který jsem si pořídila, mi připadal jako nějaká pirátská kopie, ale mám to oficiálně z Palmknih, takže předpokládám, že by mělo jít o standardní text. To, že nejde jen o špatně ofocený převod z textu do elektronické podoby, mi naznačují stylistické chyby, opakovaná slůvka v jedné větě na začátku i na konci. Obyčejných překlepů je tu ale taky spousta. Celková kvalita textu mi připadá jako verze předtím, než to dostal korektor. Asi to žádný korektor ale nedostal. K samotnému obsahu - pasáže z hudebního průmyslu mě až tak nebavily, ale pak tu byly kousky, kdy jsem zapomněla, že čtu životopis, a nabyla dojmu, že to je skoro detektivka. Určitě zajímavý pohled na život a tvorbu této hvězdy.

Když jsem knihu začal číst, vypadalo to, že to bude podobný životopis, jaký jsem už četl, přímo od J. Cashe https://www.databazeknih.cz/knihy/johnny-cash-vlastni-zivotopis-204138 Počáteční kapitoly zachycují život J. Cashe od dětství s několikerým stěhováním, úmrtí bratra Jacka přes Cashův pobyt v armádě na americké základně v německém Landsbergu až po hudební začátky u Sunu pod vedením Sama Phillipse. Následuje část mapující počátky Cashovy koncertní kariéry. Zhruba potud se v knize objevují víceméně takové věci, které jsou obecně známé, proložené tu a tam drobnými detaily, které zase nejsou tak obecně známé - třeba první Cashova sexuální zkušenost, se kterou se nikdy nikde nechlubil, to, kdy se poprvé objevilo (vyslovil, použil) jméno Johnny - jinak John Roy, J.R. - když poprvé potkal na bruslařské dráze Vivian. Ovšem když se autor dostane zhruba do období Cashova odchodu od Sunu a přechodu ke Columbii, tedy do období jeho první závislosti na amfetaminech, začne se odvíjet příběh z trochu jiné stránky, která zase tak dobře známá není neba aspoň já jsem ji zatím nečetl zpracovanou do takových detailů. Začne se skládat obraz nesmírně složité a nevyrovnané Cashovy osobnosti, kdy se v první polovině 60. let, resp. v celých 60. letech sešlo vpodstatě najednou několik faktorů: určitý úpadek slávy spojený hlavně s jeho drogovými excesy, jeho hroutící se manželství s první ženou Vivian, milostný románek s Lorrie Collins, dosti složitý počátek vztahu s June (tady musím vyzdvihnout velmi pěkně zpracovanou kapitolu o historii Carter Family). Celé toto období je vylíčeno do velmi podrobných detailů, a možná to i některé fanoušky přiměje trochu si o Cashovi poopravit své znalosti, stejně jako o June, která asi nebyla až takovou světicí", jak ji líčí třeba film "Walk the line". V podobné rovině se nese vyprávění i dále, přes úspěchy koncertů ve Folsomu a San Quentinu, s následným úpadkem zájmu o Cashovy nahrávky, opětovné závisloti na lécích, ke kterým se koncem 80. let přidaly první závažné zdravotní komplikace, které Cashe už neopustily do konce jeho života. Závěr knihy pak tvoří kapitoly věnující se Cashově spolupráci s Rickem Rubinem, vznik posledních alb, která ho opět vrátila na výsluní popularity a závěr jeho života, který byl do značné míry už jenom bojem s nemocemi. V průběhu celé knihy se objeví desítky jmen, která fanouškovi klasické americké country jistě nebudou neznámá, a mnohdy to byly opravdové legendy, ať už se jednalo přímo o country zpěváky, producenty, manažery, muzikanty, autory textů nebo to byly osoby, které se do Cashova života dostaly jiným způsobem. Některá jména se mihnou jen okrajově třeba v rámci jedné kapitoly, ale jsou taková, která se jako červená nit táhla Cashovým životem poměrně dlouhou dobu. Ovšem pravopis - pokolikáté už jsem nucen to napsat - to je docela tragédie. Překlepy, chybějící či přebývající písmena - no budiž, stane se, ale hrubice v koncovkách tvarů podstatných jmen, ve shodě podmětu s přísudkem, to zkrátka netoleruju. Stejně tak měla překladatelka jistý problém se skloňováním vlastních podstatných jmen - třeba z Carla Perkinse neustále dělala Perkinsona, pokud se jeho jméno objevilo v jiném než prvním pádu a podobných lahůdek je víc. Celá kniha je ovšem napsaná velice čtivě, strhující životní příběh "Muže v černém", připomínající v mnohých obdobích jízdu na pořádně strmé horské dráze, se čte jedním dechem, tak to mám rád. Pokud bych měl hodnotit obsah, je to jasných pět *, po pravopisné stránce je to bohužel paskvil, který si měl před předáním do tiskárny někdo pořádně přečíst. S hodnocením mám trochu problém, pět versus pravopisný odpad dává nějaké průměrné tři, které si ta kniha po obsahové stránce nezaslouží. Z plného hodnocení, které by si kniha jinak u mě zasloužila, za pravopis jednu * uberu.