Jíst slušně

Zajímavý experiemnt a obdiv, že autorka postupně dokázala vyzkoušet různé typy stravování včetně frutariánství. Pro mně kniha už nepřinesla už moc nového, ale určitě doporučuji. Myslím si, že tuto formu knihy by mohli zvládnout přečíst a vzdělat se jí i lidé, kteří se stravují "tradiční" kuchyní.

Autorka popisuje jej 10-mesačný experiment, ako skončí s bežnou konvenčnou stravou a vyskúša postupne bio potraviny, potom vegetariánske stravovanie, potom vegánstvo a nakoniec frutariánstvo. Nie je to verbovačka na tieto typy stravovania, respektíve, životné štýly, autorka proste len popisuje priebeh svojho experimentu, ktorý na začiatku podľa všetkého nerobila ani tak z etických dôvodov, ako skôr z tých, že očakávala, že tieto pre ňu nové potraviny budú chutiť lepšie. Zdalo sa mi totiž, že viac píše o tom, čo jej na neživočíšnych potravinách nechutilo, než o tom, čo jej chutilo. Je to taký ten alfa typ, ktorý namiesto pokojného argumentovania si silou-mocou potrebuje prekričať svoj názor, bez ohľadu na to, aký stupídny niekedy je: „Strakatým bentheimerským prasatům nehrozí vymření proto, že by se jich tolik snědlo, ale právě naopak, protože už je skoro nikdo nejí. (...) Je mi taky smutno při pomyšlení, že takové milé zvíře musí zemřít, ale jakou vidíš alternativu? Bude snad lepší, když se vůbec nenarodí?“ A možno že niekedy to myslela ironicky a ja som to len nepochopil. Postupne celkom rýchlo triezvie, a čím viac sa jej príbeh chýli k vyvrcholeniu, tým je stráviteľnejší, no napriek tomu ma viac zaujali kapitoly, ktoré s jej experimentom nesúvisia – píše v nich o vzťahu ľudí k zvieratám, vrátane ich krutého chovu. Docela podrobne v nich približuje negatívne stránky rôznych odvetví živočíšnej výroby a pokusov na zvieratách, ale aj benefity neživočíšnych druhov stravovania, a v jednej krátkej časti dokonca popisuje akciu, do ktorej sa údajne zapojila – so skupinou aktivistov vyslobodili z veľkochovu 24 sliepok; „Stejně bych raději osvobozovala zvířata z pokusných laboratoří, například bígly, kterým při výzkumu paradontózy vrtají otvory do čelistí, a nějakou takovou laboratoř bych ráda a s chutí rozmlátila na kusy.“ – Nakoniec sa mi zapáčila a pointa knihy je vo výsledku pozitívna.