Jirka a indiáni

Další nádherný příběh. Málo slov ale hodně myšlenek. Velmi mě potěšila taková drobnost - razítko s papírovým drakem. To se dostávalo za pochvalu v první třídě :-) A pak samozřejmě Vinetou...

Tak tenhle příběh se dotkl mého dětství - mé duše a mého srdce. Vzpomněla jsem si, jak jsme autobusem jezdívali v sobotu o prázdninách do vedlejší vesnice na Vinnetua, kterého tam za 3 Kčs promítali v místním kulturáku. Taky si dodnes pamatuju, jak jsem - nejen já - nepokrytě obrečela smrt krásné Nšo-či a hlavně konec Vinnetua. A jak jsme sbírali pohlednice z těchhle filmů ... Jedna z nich, určitě autentická, je vlepená v Jirkově kufříku-. Už se těším, až si knížku přečteme a hlavně dobře prohlédneme s mými vnuky. Jsou právě v tom nejlepším věku, stavějí si týpí, luky a sbírají ptačí péra do čelenek... Doporučuji.