Jihočeský horor

Na tuhle antologii jsem se hodně těšil! Jsem rodilý Jihočech (jihočeský holky, jihočeský pivo) a byl jsem strašně zvědavý jak se s tématem autoři poperou. Budu stručný: Miroslav Pech: No...znechutil mi cestu vlakem..dál už jezdit nebudu, jsem rád, že jsem ještě panna! Václav Křenek: Rychlý, skvěle napsaný. Aby jsme se nedivili. Ivana Gašparíková: Výborně napsanej příběh, kde jsem konec neprokouk. Ptáček nabudí a říkáš si wtf. Musím přečíst víc. Tohle se mi nezdá, jako brutal, kterej by nešel nevydat. To Pech je vic brutální! Ale už jsem možná taky, za ty léta, ztratil korektnost. Jiří Sivok: Je to přesně tak. Silnější pes m....Mám rád, tyhle sexem napuštěný příběhy! Pecka! Martin Štefko: Bazén má potenciál, bohužel nevyužitej. Ja se nemohl začíst! Navíc je tam takovejch chyb až mi to čtení kazilo....sorry, jen jsem upřimnej... Anna Korbelová: Sorry! Na tenhle abstraktní styl moc nejsem. Budu muset přečíst znovu. Snad to pochopím... Vaclav Votruba: Mám moc rád skrytý místnosti za knihovnou! A taky upíry! (ne ty ze Stmívání). Až nemístně boží. Honza Vojtíšek: Přečetl jsem Meluzínu a říkal jsem "boží". Přečetl jsem Příchozí a píšu kurvamajsterštyk! S příští objednavkou kupuju Kazatele, ať se děje cokoliv!!! Tohle mě fakt moc baví! Kateřina Malec Houfková: Dobrý psycho. Skvěle vystupňovaný. Skvěle napsaný. Mysl dovede neuvěřitelný věci! Svatopluk Doseděl: Žrádlo! Mistrovsky propracovaný žrádlo. Top na konec. Alespoň, tak to vidím já. P.s. Nikdy jsem nebyl nějak moc na český autory, ale tohle mě utvrzuje v tom, že se spoustu věcí změnilo!

Jedna z kvalitatívne najvyrovnanejších hororových antológií tuzemských autorov, akú som kedy čítal. Perfektná lebkovo-červená obálka, sympatická papierová záložka, svižné záverečné medailóniky autorov (ešte to chcelo nejaké sexi fotky, ale čo už), kvalitné úvodné slovo Honzu Vojtíška (zároveň zostavovateľa antológie) a, samozrejme, poviedky. Je ich prítomných rovných 10 a hoci priznávam, že som ku knihe pristupoval s obavami, napokon ma čakala super jazda. Minimálne 6 kusov je bez debaty štvorhviezdičkovou záležitosťou a bola radosť ich čítať. Najviac ma dostali poviedky Hovoříci bytost Webster Miroslava Pecha, mrazivá Kalvárie Stavopluka Doseděla, lesno-drevorubačsko-sexuálny Příchozí tisíce otců Honzu Vojtíška, temný Bazén Martina Štefka, pochmúrna Hedvika Václava Votruby a výborný Návrat domů Ivany Gašparíkovej. Nedá mi to nepristaviť sa pri posledných dvoch menovaných. Používajú jedni z mojich najneobľúbenejších hororových bytostí, s ktorými sa pre mňa automaticky spája jedna obrovská nuda. V týchto poviedkach sú však dané tvory spracované tak perfektne, že sa z toho razom stala jazda ostrá ako nepoužitá žiletka, ktorou si zarežete do nechta na prste. Nepríjemná predstava? Čo potom samotné poviedky.