Jezábel

Kniha se dobře četla a ihned mě vtáhla do děje. Autorka podle mého názoru Jezábel do značné míry zidealizovala a udělala z ní úplně jinou postavu než tu, kterou nám předkládá historie a starý zákon. Na druhou stranu víme, že historii píší vítězové, takže si osobně myslím, že pravda bude asi někde uprostřed. Jezábel byla určitě trnem v oku prorokům a kněžím jediného boha, zvlášť, když se vůbec netajila tím, že uctívá bohy své domoviny. Myslím, že také její politický a obecný vliv byl velký a to v té době v těchto krajích nebylo obvyklé. Z těchto i dalších důvodů si myslím, že tenkrát, stejně jako dnes, posloužila dobře diskreditace a pomluvy jedince, kterého chceme zničit. Dále se však také říká "na každém šprochu, pravdu trochu", a proto se domnívám, že ve svém životě asi provedla též plno špatných věcí, a protože byla dominantní a rozhodně nebyla žádná světice, šla si tvrdě za svým. Jsou to však jenom dohady a dnes už asi jenom těžko zjistíme pravdu o tom, jestli se jméno Jezábel stalo synonymem pro ženskou špatnost a marnivost právem.

Když se řekne historický román, tak mě napadne Lion Feuchtwanger a jeho Židovská válka. Jezebel se jako historický román pouze tváří. Je to román, který čerpá z biblického příběhu a i když staví na některých historických skutečnostech a v příběhu ožívají skutečné postavy, autorka nepracuje s fakty, ale s příběhem si volně pohrává. Ono to asi není nic proti ničemu...pokud vám to nevadí. Mně to vadí. Mám problém přijmout Jezebel jako pohanskou dobrosrdečnou královnu, která věrna Achabovi pečuje o své děti a v době jeho nemoci mu s vládnutím pouze dočasně a bez jakýchkoli ambicí vypomáhá. I když se mi kniha dobře četla a ke konci měla opravdu spád, neuměla jsem se odpoutat od skutečnosti, jak je celý příběh o Jezebel popsán v knize a jak jiné a rozdílné informace o tomto historickém období, nejen o Jezebel, ale také o Eliášovi a ostatních postavách, jsem načerpala z jiných zdrojů. Neustále jsem při četbě tyto skutečnosti poměřovala a místo, abych si knihu užila, v některých případech jsem se dostávala do určitého napětí. Takže jestli si chcete přečíst historický román... přečtěte si Feuchtwangera.