Jeptiška pro markrabětě

Všechny díly Mocných a ubohých se mi neobyčejně líbily, bylo to velmi příjemné počteníčko. Král Karel IV. i Jan Jindřich Lucemburský byli v tehdejší době pro Čechy požehnáním. Byli velmi dobří hospodáři a prospěch jejich dědičných zemí jim ležel na srdci. S křivým nařčením čarodějnictví se setkaly bylinkářky, které mnoha lidem pomohly od neduhů a bolestí, či jim zachránily život. První ženu Janu Jindřichovi vybral jeho otec Jan Lucemburský, druhou jeho bratr a třetí si zvolil konečně sám podle svého srdce. Ale okolí bylo k jeho výběru nekompromisní a zcela jiného mínění. A velmi se mi líbilo, pokud se řešil nějaký důležitý a zapeklitý případ, že nově zvolená městská rada Brna přizvala k projednání i radu starou. Víc hlav, víc rozumu. Oběma radám záleželo na spravedlnosti a na dobrém fungování města Brna. Kéž by se tím řídila i naše politická reprezentace... Mimořádně jsem si četbu užila, paní autorce skládám pomyslnou poklonu plným počtem a vřele doporučuji všem k přečtení.

Na konci tohoto historického dílu uvádí autorka, že osobnost Jana Jindřicha Lucemburského ji natolik zaujala aby napsala román.A rozhodně zdařilý.Vlastně postava brněnského markraběte byla sympatická.Jako člen královské rodiny měl své privilegia.Bylo sice smutné že manželky mu vybíral jeho bratr císař Karel IV,ale milenek dle vlastního vkusu mohl mít dostatek včetně levobočků.Co by za to dali dnešní chlapi.Ale teď vážně.překvapilo mě proč kronikáři přesně nezaznamenali osud Elzy Těšínské.Spisovatelka paní Horáková se přiklání k nemoci a následnému úmrtí.Ale není jisté jestli neskončila znovu v některém klášteře.Prostě byla odsouzena k bezvýznamnosti.Škoda že brněnský život 14.století v podobě tak skvělého vyprávění je u konce.