Jeptiška

Je obdivuhodné, že knížka je z roku 1780 a je tak čtivá. Je o trápení mladé Zuzany, kterou jako nemanželské dítě umístili do kláštera. S dovětkem a dopisy na závěr je to celé hodně zajímavé.

Pokud víme, jak to dopadne, může se nám zdát vyprávění příliš pomalé a snad i dlouhé. A my to víme, protože jde o povinnou četbu... Nicméně se mi kniha líbila, je napsaná pěkným jazykem a celkem uvěřitelně. Za zajímavé považuji, jak zde Zuzana v podstatě zůstává stále věřící osobou - to by se v příběhu, napsaném ve druhé polovině 20. století, nebo teď, ve století našem, asi nestalo. Přemýšlela jsem o tom - modernější autor by v románu z osmnáctého století určitě nechal hrdinku dospět k radikálnímu ateismu, což by ale byla veliká hloupost... Prostě byla jiná doba. Nelíbil se mi dovětek, utěšuje mne, že v 18. století to asi bylo moderní.