Její Výsost Břečka, princezna z Bahnova

Pro malé děti v posledních letech vzniklo mnoho knížek, které je učí pracovat s emocemi a se světem kolem nich. Jednu věc mají tyto tituly v jádru společné, a to výraznou grafickou stránku. Kolikrát si děti nepamatují příběh, ale budou umět popsat konkrétní vzhled postavičky. To je případ i této knihy. I přesto, že má “pár vět”, tak popíšu Kakánky, ale nevyjmenuji ve správném pořadí, co se v knize stalo. Co mě po otevření trochu zarazilo, tak to byla ona práce s textem. Tohle nebylo ani zkratkovité vyprávění... tady máme A a najednou jsme u P a za další stránkou je Z. Ta práce se vztekem mi přijde taková... nedotažená. Sice je tu motiv pouti, ale chybí tomu "čtivost". Shrnuto, podtrženo... Host vydává velké množství knih, které jsou určeny dětem a mají jim pomoci pracovat s emocemi. Zrovna tento titul má poměrně zajímavou anotaci, ale obsah je kakánek. Pokud rodič zapojí fantasii, tak asi z toho ještě něco vykřeše, ale jinak je to takové... průměrné. Děkuji nakladatelství za recenzní výtisk.

Co se stane s věcmi, které ve vzteku vyhodíme? A kam se vlastně vytratí všechen ten vztek, který ze sebe dostáváme? Juki se po jednom pořádném výbuchu ocitne v podzemním světě plném zvláštních míst, jako je Muzeum protivností, Vztekotéka, roztomilí Kakánci a hlavně princezna Břečka. Ta navíc roste pokaždé, když se Juki zlobí, což mi přišlo jako skvěle vymyšlený způsob, jak dětem ukázat, že vztek sice není nic hezkého, ale zároveň je úplně normální ho mít. Moc se mi líbilo, jak autorka pracuje s emocemi bez toho, aby Juki za její vztek odsuzovala. Celý ten bahnitý a trochu potrhlý svět má svoje kouzlo, které nám ukazují originální ilustrace. Je to trochu špinavé, trochu ulítlé, ale zároveň hrozně milé. Jediné, co mi trochu chybělo, byl větší prostor pro samotný příběh. V některých částech byly velké skoky a najednou jsme byly někde jinde. Ten nápad by podle mě unesl klidně o něco delší dobrodružství. Nicméně ale Břečka přináší to, co se mi u dětských knih líbí - nápad, který děti pobaví, ale zároveň má přesah - nenásilně jim ukáže, že být naštvaný neznamená, že jsme špatným člověkem. Vřele doporučuji pro každou "Vzteklinu".